Článek
„Téměř třetina respondentů, konkrétně 32 procent, nedokáže práci ministra zhodnotit. Pro velkou část veřejnosti je stále málo viditelný,“ uvedli autoři průzkumu.
Nejhůře si vedl u příznivců Spolu, tedy předvolební koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, od kterých si odnesl vysvědčení s hodnotou 4,7. Podobně jej vidí i STAN a Piráti (u obou 4,6). Nejlépe jeho práci hodnotí podporovatelé SPD, kteří mu udělili známku 2,5, o trochu hůře pak voliči zbývajících dvou stran vládní koalice - od příznivců ANO si vysloužil 2,9, od motoristických voličů pak 2,8.
Dotazování probíhalo poté, co Oto Klempíř předložil mediální zákon, který by měl zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Respondenti proto odpovídali také na otázky související s reformou veřejnoprávních médií. I tady se jejich odpovědi výrazně lišily v závislosti na jejich voličských preferencích.
Opoziční voliči se nejčastěji vyslovili pro to, aby žádná reforma neprobíhala, nynější systém jim spíše vyhovuje. U Spolu tuto možnost volilo 55 procent z nich, u hnutí STAN 48, u Pirátů 47.
Voliči SPD naopak preferují přechod na financování ze státního rozpočtu, takto odpovědělo 41 procent z nich. Kontrolu Nejvyšším kontrolním úřadem vnímají jako nejpřitažlivější možnost příznivci ANO (36 procent) a Motoristů (33 procent). Tato kontrola je z reformních návrhů nejpřitažlivější také pro pětinu voličů opozičních stran.
„Občané spíše stojí o praktické reformy, jako podřízení televize a rozhlasu kontrole NKÚ. V tomto ohledu jsou návrhy některých vládních politiků spíše osobním projektem nebo vyslyšením volání menšiny voličů,“ konstatoval Jakub Bakule, ředitel NMS.
Není to priorita
Průzkum také ukázal, že reforma veřejnoprávních médií není pro občany prioritou. Za zásadní ji považuje jen desetina populace, za důležitou, ale nikoliv prioritní, 28 procent. Více než čtvrtina, 27 procent, ji naopak označuje za málo důležitou či nedůležitou.
Voliči vládní koalice považují reformu za důležitou, ale jen přibližně šestina ji vnímá jako hlavní prioritu, konkrétně 14 procent u ANO a po 20 procentech u SPD a Motoristů.
„Vládní strany vyhrály volby s apelem na ekonomickou stabilitu a snižování nákladů na život. Občané tedy od vlády očekávají spíše práci v oblasti nastartování ekonomiky, dostupnosti bydlení a snižování schodku státního rozpočtu,“ sdělila Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
„Zde tedy reforma veřejnoprávních médií mírně naráží – voliči ji sice považují za důležitou, nicméně prioritně by po vládě chtěli řešení jejich aktuální životní situace,“ doplnila.
