Aljašku loni zasáhla druhá největší megatsunami. Vlna měřila 481 metrů

Přestože samotnou vlnu nikdo přímo nepozoroval, lidé v oblasti hlásili chaotické podmínky. Kajakářům kempujícím na ostrově Harbor Island poblíž ústí fjordu voda odnesla vybavení. Cestující na malé výletní lodi v sousedním fjordu Endicott Arm pak popisovali extrémně silné proudy.

Když vědci z NASA porovnali snímky ze satelitu Landsat pořízené před a po události, zjistili, že krajina se výrazně změnila. Na fotografiích byla patrná rozsáhlá oblast sesuvu, ale také mnoho částí pobřeží a ostrovů, které se ze zelené zbarvily dohněda poté, co přišly o veškerou vegetaci.

Mezinárodní tým vědců v nové studii publikované v časopise Science zkombinoval satelitní data, seismické záznamy i numerické modelování, aby přesně zjistil, co se ve fjordu odehrálo.

Z dat vyplývá, že došlo k rozsáhlému sesuvu půdy a energie následné tsunami se místo rozptýlení uvěznila uvnitř fjordu se strmými svahy.

Vznikla tak takzvaná stojatá vlna, označovaná jako seiche, která se po několik hodin přelévala fjordem tam a zpět.

Aby vědci zjistili, jak vysoké vlny byly, využili data z nového satelitu SWOT (Surface Water Ocean Topography). Ten pomocí dvojice radarových antén velmi přesně měří výšku vodní hladiny s přesností přibližně na jeden metr.

Analýza ukázala, že tato megatsunami dosáhla maximální výšky 481 metrů, což z ní činí druhou největší zaznamenanou megatsunami v historii. Pro srovnání je to o více než 150 metrů nad vrcholem Eiffelovy věže. Vyšší vlna byla zaznamenána pouze v aljašském zálivu Lituya Bay v roce 1958, kdy dosáhla výšky 524 metrů.

Překvapivé bylo, že měření ze satelitu SWOT ukázala ještě silnější a vyšší vlny, než předpovídaly i nejpokročilejší počítačové simulace.

„Simulace těchto vln jsou extrémně náročné. I modely s velmi vysokým rozlišením mají problém zachytit, jak se energie ve složité geometrii fjordu odráží, zachycuje a zesiluje,“ uvedl jeden z autorů studie Thomas Monahan z Oxfordské univerzity.

Otázkou zůstává, co stálo za tak masivním sesuvem. Vědci vyloučili intenzivní srážky, protože počasí bylo v předchozích dnech relativně klidné.