Hlavní obsah

Ghaního dcera žije v New Yorku jako bohém

21. 8. 2021, 7:15
Právo, mcm

Po vítězství Tálibánu se afghánské ženy možná bojí o svou budoucnost, dcera svrženého prezidenta Ašrafa Ghaního Mariam však takové starosti mít nemusí. Podle deníku The New York Post bohémsky žije v luxusním bytě v brooklynské čtvrti Clinton Hill.

Foto: Profimedia.cz

Mariam Ghaní v New Yorku

Článek

Výtvarnice a filmařka, která se narodila v Brooklynu, vyrůstala v městečku Maryland. Do Afghánistánu se podívala až roku 2002, krátce poté, co tam začal pracovat její otec. V USA vystudovala New York University a školu vizuálních umění na newyorském Manhattanu. Od roku 2018 vyučuje na Bennington College ve Vermontu.

Davy lidí, střelba, letadlo nemohlo přistát. Český velvyslanec popsal drama při evakuaci

Domácí

I když do Afghánistánu se podívala teprve ve svých 24 letech, tvrdí, že její umění se často inspirovalo vlastí její rodiny a její multikulturní výchovou. Její práce se podle deníku The Daily Mail objevily v galeriích a muzeích po celém světě, včetně londýnské Tate Modern a významných galerií v New Yorku.

„Feministka a aktivistka“

Prohlašuje o sobě, že „z velké části vyrostla mezi kulturami“ a že to používá při své umělecké práci. Nedávno dokončila dokumentární snímek Co jsme ponechali nedokončené, v němž rozebírá pět afghánských filmů, které se natáčely během komunistické éry v 80. letech.

S New York Post nechtěla o pádu režimu svého otce hovořit. Podle Daily Mailu povzbuzuje Američany, aby se zasazovali o Afghánce. V úterý proto zveřejnila na sociálních médiích odpověď na otázku: „Co můžeme udělat, abychom Afgháncům pomohli právě teď?“

Tálibán blokuje cestu na letiště, holčičku předali vojákům přes zeď

Svět

Podle ní mohou lidé kontaktovat volené představitele, přispět organizacím, které pomáhají uprchlíkům a vysídlencům, nebo se sami dobrovolně zapojit. Umělecké instituce by podle ní mohly požadovat uznání afghánských kulturních pracovníků za „silně ohrožené vládou Tálibánu“. Tyto instituce i nadace a akademická zařízení by také měly sponzorovat migraci ohrožených umělců, novinářů a aktivistů.

Více toho ke své vlasti řekla před šesti lety, kdy s ní udělal rozhovor deník The New York Times. Ten ji popsal jako „feministku a aktivistku“, která se „stejně dobře vyzná v politice státních únosů lidí a jejich přesunu do jiných zemí jako v typicky brooklynské honbě za domácím marakujovým sorbetem s chilli“.

Kromě únosů a sorbetu řešila tehdy Ghaní i vlast svých předků, kde nějaký čas vyučovala. „Myslím, že věci v Afghánistánu se musí změnit k lepšímu pro každého, aby se mohly změnit k lepšímu i pro ženy. Práva žen nelze oddělit od lidských práv a ekonomické spravedlnosti a strukturálních nerovností,“ pravila listu.

Sociální sítě zabezpečují účty Afghánců

Internet a PC

Reklama

Výběr článků