Článek
„Rozhovor (s Putinem - pozn. red.) byl upřímný a věcný. Jsme sousední země Ruska. Výsledek této války bude mít přímý dopad na naši bezpečnost i na bezpečnost celé Evropy. Ukončení války vyžaduje přímé rozhovory,“ uvedl Stubb v prohlášení.
„Válka s sebou nese obrovské lidské a materiální náklady. Utrpení a zničení budou mít dopad na celé generace. Během hovoru jsme zdůraznili význam deeskalace,“ dodal Støre. Oba lídři zdůraznili svou silnou podporu Ukrajině, kterou podle svých slov budou i nadále poskytovat.
Lídři měli původně na rozhovor s Putinem vyhrazeno pouhých 20 minut, nakonec spolu ale hovořili 90 minut. „Velká část toho, co řekl, už je nám známá. Putin připomněl své názory na vývoj konfliktu od roku 2014 a my jsme představili naše postoje. Jde o dobře známé názory, které jsme mohli vzít na vědomí a reagovat na ně,“ cituje slova norského premiéra The Guardian.
Žádné náznaky kompromisu ze strany Kremlu
Putin během hovoru trval na požadavku získat kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem. Pro Reuters to uvedl zdroj blízký Kremlu. Z vyjádření tak nevyplynulo, že by Putin ustoupil ze svých dosavadních požadavků. Podle ruské strany je možné dosáhnout spravedlivého a dlouhodobého míru pouze tehdy, pokud budou plně zohledněny zájmy Ruska, připomněla agentura.
Moskva zároveň obvinila země Evropské unie a NATO z konfrontační politiky, která podle ní přispívá k prodlužování bojů. Finští a norští představitelé naopak zdůraznili nutnost spravedlivého mírového řešení.
Telefonát lídrů byl pokusem ovlivnit diplomatický proces v době, kdy americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj ve prospěch Ruska a vztahy USA s Ukrajinou dosáhly nejnižší úrovně za posledních 18 měsíců, uvedla agentura. Oba politici následně hovořili také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rozhodnutí prezidentů jednat s Kremlem kritizovala dánská premiérka Mette Frederiksenová, podle níž by evropské země měly postupovat jednotně. Dodala také, že nevidí žádné známky toho, že by Rusko chtělo mír.
