Článek
V Praze se mezi lety 2016 až 2025 průměrně odehrálo 87 % incidentů v podobě trestného činu nebo přestupku během dne, zatímco jen 13 % pod rouškou noci mezi 22:00 a 6:00, kdy většina pachatelů spala.
Takřka opačný trend v poměru „den / noc“ nicméně kromě Pařížské ulice vykazuje také její bezprostřední okolí, jako je Žatecká, Jáchymova, Maiselova, Salvátorská, Dlouhá a náměstí Franze Kafky. Daná lokalita přes noc nespí a je místo toho dějištěm bujarých večírků. Kolem 50 až 60 % „hříšného“ jednání totiž zažívala v noci.
„Praha 1 se obzvlášť zde stala nočním klubem Evropy. Děje se to kvůli pronajímání zdejších bytů přes platformu Airbnb. Mladíci z celého světa si sem přijedou ve velkých skupinách koupit alkohol a drogy, jako například psychoaktivní konopí. To pak konzumují v krátkodobě pronajatých bytech a pak vyrážejí do ulic,“ popsal Novinkám situaci dosluhující radní Prahy 1 Vojtěch Ryvola (GEN) s tím, že se za současně nastavených podmínek není vůbec čemu divit.
S odhalením pomohla AI
Policie je mezitím v hodnocení situace střízlivější. „Ano, děje se to, ale v drtivé většině případů jde o přestupky, jako je rušení nočního klidu, nikoliv závažnou trestnou činnost. Část protiprávního jednání také nejsme schopni jednoznačně zařadit do noční doby, protože se děje v nespecifikovatelné delší době a doba páchání se tak přelévá do dne, či naopak,“ uvedl pro Novinky mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Mluvčí dodal, že typicky se tak děje u případů, kdy nelze zjistit přesný čas incidentu – například u poškození zaparkovaného auta, vloupání nebo třeba internetové kriminality.
Zjištění vyplývají z analýzy veřejných policejních záznamů v rozmezí daných let. Obrovské množství dat roztřídila umělá inteligence (AI). Každý incident má v popisu uvedeno místo a dobu spáchání.
„Právě z těchto dvou informací jsme vycházeli, aby bylo možné událost zařadit do příslušné oblasti – tzv. polygonu, pod který spadá jak daná ulice, tak ale i její blízké okolí. Je to kvůli tomu, že data jsou anonymizována od přesné GPS lokace, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci obětí, například během sexuálních deliktů,“ popsala Novinkám Irena Zatloukalová, manažerka datové firmy Diversight.
