Článek
(od našeho zpravodaje z Dnipra)
S jakými případy se tu setkáváte?
Bohužel se v této době čím dál více setkáváme se zraněními spojenými s výbuchy, které vojáci utrpí během bojové mise. Jde zejména o amputace končetin nebo o zranění vázané na výbuchy bomb nebo FPV dronů a dalších výbušných zařízeních.
Jakou dobu tu přibližně vojáci stráví?
Naším hlavním úkolem je co nejrychleji stabilizovat pacienta a jeho zranění. Obvykle tu stráví od šesti do deseti dní.
S jakými obtížemi se vojáci nejčastěji léčí?
Vojáky sem nejčastěji vozí s takovými obtížemi, kvůli kterým již není možné zachránit jejich končetinu nebo končetiny. Musí se amputovat. Jen za minulý rok jsme v našem traumatologickém centru provedli více než 700 amputací. V naší nemocnici ale existuje i chirurgické oddělení, kde je počet amputací exponenciálně vyšší.
Nejsou neobvyklé amputace více segmentů nohy, často jde o tři i čtyři části. Nakonec může jít o skoro celou končetinu, kdy se nepodaří zachránit ani třetinu nohy.
Kolik zraněných vojáků každý týden přibližně přijímáte?
Nevím přesně, kolik je to týdně. Měl jsem noční službu a jen během dneška dovezli 78 vojáků na traumatologické oddělení. Přes noc jsme pod mým vedením udělali dvanáct operací, a to hovořím jen o počtu, který proběhl na mém oddělení.
Jezdí sem vojáci rovnou z fronty nebo je tato nemocnice až jako další místo, kde se léčí?
Devadesát procent lidí, které hospitalizujeme, jsou vojáci přímo z frontové linie. Vozí je sem z míst, kde se skutečně válčí (frontová linie od města Dnipro se nachází zhruba 100 kilometrů, pozn. red.).
Vzpomněl byste si na příběh nějakého vojáka, který se díky rehabilitaci plně zotavil, i když měl špatnou prognózu?
Není to žádný výjimečný případ, ale hodně vojáků, kteří u nás podstoupili rehabilitaci, se po jednom nebo dvou letech vrátí a děkují lékařům, protože jejich prognóza byla opravdu špatná. I bez končetin řada z nich může pokračovat ve službě a v normálním životě.
Když se vojáci zotaví, jdou zpátky na frontu?
Většina vojáků, která tady podstupuje rehabilitaci, má chuť se do války vrátit a pokračovat v boji, protože vědí, za co bojují a chtějí bojovat za svoji vlast. Někteří se ovšem zapojí jinak než jako vojáci na frontě a získají jinou pozici v armádě.
Když sem zraněný voják přijede, co ho přesně čeká?
Na začátek bych rád řekl, že každý voják, kterého k nám do nemocnice dovezou, má vysokou šanci přežít. Postup je takový, že voják jde nejprve na příjmové oddělení, kde se rozhodne postup léčby. Zjistíme, jaké zranění je nejvážnější, a to následně řešíme jako první. Poté zjišťujeme, které další specialisty bude pacient potřebovat. To už ale rozhodneme v době, kdy voják leží na jednotce intenzivní péče.
Jakou pomoc od zahraničních partnerů dostáváte a jakou byste ještě potřebovali?
Jsme našim spojencům moc vděční za všechno, co nám poskytují. Ohledně další pomoci, potřebovali bychom především vzdělávací programy pro naše mladé specialisty, protože kvůli válce se vzdělávací proces prudce zhoršil.
