Nutella i další potraviny z nákupního košíku premiéra Fialy jsou v Německu stále levnější

Novinky zopakovaly srovnávací nákup, který v listopadu 2023 učinil premiér Petr Fiala. Do košíku tehdy naskládal balení deseti vajec, mléko, kečup Heinz, Nutellu, Coca-colu, máslo, chleba, čokoládu Milka a rajčata. Nákup ho v Německu stál okolo 20 euro, tedy zhruba pět set korun, v Česku byl o více než šedesát korun dražší. Premiér byl tehdy cenami překvapen a slíbil, že vláda bude pokračovat v kontrolách a tlaku na výrobce i prodejce, protože cenotvorbu ovlivňovat nemůže.

Od té doby se toho ale, minimálně u těchto konkrétních potravin, mnoho k lepšímu nezměnilo. Zatímco podobný nákup počátkem srpna vyšel v Kauflandu v německé Žitavě zhruba na 458 korun, v Praze byl už ne o šedesát, ale o 105 korun dražší.

Například Nutella byla v německém supermarketu nejen o padesát korun levnější než v Česku, balení ale bylo navíc o 150 gramů větší.

„Pokud většina Čechů vnímá Nutellu jako něco prémiového a danou cenu akceptuje, nemá výrobce důvod danou cenu snižovat. Nemusí jít ani o prémiovost, ale o přijímání vysokých cen v populaci obecně,“ uvedl marketingový expert Robert Le Veneur.

Výrazně levnější byla ale v Německu i rajčata, za která německý zákazník zaplatil dvacet pět a český šedesát korun. Jedenáct korun německý zákazník ušetří i při koupi čtvrtky másla, v českém Kauflandu vyšla na šedesát korun. Levnější byla v Německu také vejce z halových chovů, stála tam 59 korun, v tuzemském řetězci byla o šest korun dražší. Mírně levnější byl i kečup Heinz. Naopak o pár korun výhodněji vyšly v Česku Coca Cola nebo mléko.

Pravidelně jezdí pro potraviny do Žitavy i manželé Sodomkovi z Hrádecka, kteří první srpnovou středu v německém Kauflandu právě pořizovali rodinný nákup.

„Za kvalitnější jídlo tu zaplatíme méně peněz, navíc mají často výhodné ceny a balení, která jsme u nás nikdy ani neviděli,“ poukázali senioři na košík naplněný 200gramovými baleními sýrů i uzenin či v akci nakoupenými pracími prostředky.

Premiér Petr Fiala na dotazy Novinek ohledně toho, co je příčinou cenových rozdílů a zda vláda v tlaku na prodejce polevila, neodpověděl. Podle Úřadu vlády ale srovnání v jeden konkrétní okamžik nemá žádnou vypovídací hodnotu. A to přesto, že stejnou metodu dříve použil právě Fiala. „Podle dat Eurostatu pro potraviny a nealkoholické nápoje je v Česku pátá nejnižší cenová hladina v EU a u mléčných výrobků, ovoce a zeleniny je dokonce třetí nejnižší. Potraviny v Česku podle objektivních dat patří k vůbec nejlevnějším v celé Unii,“ uvedl mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka.

Podle odborníků mohou za rozdíly u konkrétních produktů hlavně preference spotřebitelů a menší konkurence na českém trhu.

„Strategie řetězců sleduje typický nákupní profil zákazníka, který může být v mezinárodním kontextu dosti odlišný. Zároveň hrají roli další faktory, jako jsou míra konkurenčního prostředí či koncentrace dodavatelů. Vysoké ceny tedy nelze svádět pouze na řetězce,“ uvedl proděkan pro komunikaci Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze Václav Stříteský. Podle něj má negativní vliv na ceny potravin v Česku i menší podpora tuzemských zemědělců, kteří mají menší šanci se do řetězců dostat, ale i větší závislost Česka na dovozu.

„Je ale zřejmé, že i přes existenci objektivních důvodů pro cenové rozdíly mezi Českem a Německem zde budou hrát nemalou roli i cíle ziskové – obchodníci mají díky struktuře trhu a slabší konkurenci možnost účtovat vyšší ceny. Nemalý podíl na tom mají sami zákazníci, kteří svou nevoli vůči vysokým cenám nedokážou dostatečně promítnout do nákupního chování,“ dodal Stříteský.

Němci si z pohledu zákazníka potrpí spíše na stabilitu, zároveň mají více diskontních řetězců. Vzhledem k velikosti trhu pak mají i obchodníci lepší vyjednávací pozici. Do cen se promítá i daň z přidané hodnoty, která na potraviny v Německu činí sedm procent, zatímco v Česku dvanáct.

„Protože je v Česku málo výrobců a dovozců, drží ceny vysoko, aniž by se museli domlouvat. Úkolem vlády i antimonopolního úřadu by tak vždy mělo být to, aby v co nejvíce oborech byly alespoň čtyři silní konkurenti,“ dodal Le Veneur.

Podle ekonoma Víta Hradila, pokud vláda skutečně chce zajistit nejlepší možné ceny pro české spotřebitele, měla by také minimalizovat všechny zbytečné regulace.