Hlavní obsah

Ne všichni se Tálibánu podvolili. Jedna malá provincie vyhlásila odboj

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bázárak

Je poslední ze 34 afghánských provincií, kterou islamističtí radikálové z Tálibánu nedobyli. Do malé provincie Pandžšír, kterou obklopují neprodyšné hory, se po stažení amerických vojsk ze země ukryl nyní už bývalý viceprezident Amrulláh Sálih. Podle ústavy jsem nyní prezidentem já, přidejte se k odboji, vyzývá bývalý špion, kterému tálibové umučili sestru.

Foto: Profimedia.cz

Amrulláh Sálih, úřadující prezident Afghánistánu

Článek

„Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy,” napsal Sálih v neděli na Twitter, než se stáhl do ústraní.

Původně to vypadalo, že stejně jako prezident Ašraf Ghaní utekl pryč z Afghánistánu, to se ale nakonec nepotvrdilo. Ukryl se domů, do rodného Pandžšíru – a spolu s ním údajně i někteří velitelé afghánských sil.

Foto: Novinky

Provincie Pandžšír v Afghánistánu

O dva dny později Sálih vysvětlil, že podle afghánské ústavy v případě prezidentovy nepřítomnosti či smrti přebírá pravomoci viceprezident. V tomto případě tedy on.

„Já se v současnosti nacházím uvnitř své země a jsem legitimním úřadujícím prezidentem,” napsal s výzvou mezinárodnímu společenství, aby ho podpořilo.

Uvedl, že na rozdíl od aliančních vojsk se nehodlá vzdát a stále vidí velký potenciál pro odboj.

Celoživotní boj s radikálním islámem

Pro Sáliha jde o další z mnoha bitev proti Tálibánu.

V dětství přišel o rodiče a v 90. letech bojoval po boku vůdce Ahmada Šáha Masúda, na kterého v roce 2001 spáchala atentát teroristická organizace Al-Káida. Následně sloužil ve vládě do doby, než ji Tálibán svrhl obsazením Kábulu v roce 1996. Povstalci následně zavedli fundamentalistický režim, který trval až do doby, než je v roce 2001 zbavili moci Američané.

Tálibové našli data o spolupracovnících spojenců, Američané se bojí prozrazení

Zahraniční

Sálih uvádí, že Tálibán ve snaze vylákat ho z úkrytu mučil jeho sestru. „Můj názor na Tálibán se kvůli událostem z roku 1996 navždy změnil,” napsal Sálih minulý rok v úvodníku časopisu Time.

Po útocích na americké půdě z 11. září 2001, které přišly pouhé dva dny po atentátu na Masúda, se stal Sálih významným zdrojem pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Po pádu Tálibánu se v letech 2004 až 2010 postavil do čela afghánské zpravodajské služby NDS. V této funkci si vytvořil rozlehlou síť informátorů a zvědů mezi táliby, ale také v Pákistánu, kde mají vůdci povstalců z velké části základnu.

Za chaos v Afghánistánu může i Trump, řekl jeho ministr obrany

Zahraniční

Sálihovi to podle jeho tvrzení umožnilo získat důkazy, že Tálibové mají i nadále podporu pákistánské armády. Ta veškerá podobná tvrzení odmítá.

Sálihův vzestup na viceprezidentskou pozici však doprovázely komplikace. V roce 2010 byl sesazen z pozice šéfa NDS po ponižujícím útoku na mírovou konferenci v Kábulu. Na několik let se proto stáhl z politického života, dál však pokračoval v každodenních slovních útocích proti Tálibánu a Pákistánu na sociálních sítích.

Výsadkář: Afghánci se neobětují za stát

Domácí

Náklonnost vládnoucí vrstvy získal zpět v roce 2018, kdy se stal na několik měsíců ministrem vnitra a upevnil alianci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Státník v neděli z Afghánistánu uprchl do zahraničí. Po volbách v roce 2019 se Sálih stal viceprezidentem.

Osmačtyřicetiletý muž unikl několika útokům Tálibánu, naposledy v září 2020. Tehdy u jeho konvoje explodovala výbušnina nastražená v autě, zemřelo nejméně deset lidí. O několik hodin později se objevil na videu s levou rukou v obvazech a slíbil na útok odpovědět útokem.

Reklama

Výběr článků

Načítám