Hlavní obsah

Tohle není covid. Šíření hantaviru na výletní lodi v Atlantiku není podle WHO začátkem pandemie

Ženeva

Šíření hantaviru na výletní lodi v Atlantickém oceánu není počátkem nové pandemie ani krize podobné nemoci covid-19. Ve čtvrtek to podle agentury AFP prohlásila Maria Van Kerkhoveová, která je šéfkou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro prevenci pandemií a epidemií.

Foto: Misper Apawu, ČTK/AP

Loď MV Hondius , kde se pasažéři nakazili hantavirem.

Článek

„Není to začátek nějaké epidemie. Není to počátek pandemie,“ řekla novinářům Van Kerkhoveová. „Tohle není covid,“ dodala.

Nemoc covid-19, o které Van Kerkhoveová hovořila, způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Infekce byla poprvé zjištěna na konci roku 2019 v Číně, odkud se rychle rozšířila do celého světa a vedla k úmrtí milionů lidí. Vlády ve snaze zabránit šíření nákazy zaváděly přísná karanténní opatření.

WHO již dříve po zprávách o šíření hantaviru na plavidle, které vyplulo z Jižní Ameriky a nyní míří ke španělským Kanárským ostrovům, uváděla, že riziko ohrožení široké veřejnosti je nízké. Regionální zástupce Světové zdravotnické organizace pro Evropu Hans Kluge mimo jiné řekl, že není důvod k panice ani k zavádění cestovních omezení.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve čtvrtek podle AFP řekl, že z osmi případů možné nákazy, včetně tří úmrtí, se dosud laboratorně potvrdila nákaza hantavirem u pěti lidí, u dalších třech je podezření.

„Kmen hantaviru v tomto případě je Andes, který se vyskytuje v Jižní Americe,“ uvedl. Tento kmen hantaviru se šíří při kontaktu mezi lidmi. Inkubační doba je až šest měsíců. „Je možné, že může být ohlášeno více případů,“ dodal šéf WHO.

Hantavirus

  • Přirozeně se vyskytuje u hlodavců a u lidí může způsobit závažné onemocnění. Infekce může vést ke dvěma hlavním typům onemocnění: hantavirovému plicnímu syndromu (HPS) a hemorrhagické horečce s renálním syndromem (HFRS).
  • Člověk se nakazí prostřednictvím infikovaných hlodavců, především myší a krys. Buď vdechne aerosoly obsahující částice moči, trusu nebo slin hlodavců, nebo přímým kontaktem s infikovaným materiálem, kousnutím či konzumací kontaminovaných potravin nebo vody.
  • Přenos z člověka na člověka je vzácný, vyskytuje se u typu hantaviru označovaného jako virus Andes.
  • Smrtnost se liší podle konkrétního typu viru. Dosahuje ale až 50 procent. Tyto smrtící typy jsou nicméně extrémně vzácné.
  • Nákaza může vést k plicnímu syndromu. Vyskytuje se hlavně v Severní a Jižní Americe a je velmi závažný. Příznaky se nejprve podobají chřipce, člověk trpí horečkou, únavou, bolestmi svalů, nevolností, zvracením a bolestmi břicha. Později se přidává kašel a dušnost, což může vést k selhání plic.
  • Další možností je hemorrhagická horečka s renálním syndromem. Je běžnější v Evropě a Asii. Příznaky zahrnují náhlou horečku, zimnici a bolesti hlavy, nízký krevní tlak, selhání ledvin, krvácení do kůže a sliznic.
  • Smrtnost HFRS se liší podle typu viru - u typu Hantaan jde o 5 až 10 procent, u typu Puumala a Seoul je to 1 procento.
  • Na hantavirus neexistuje specifická antivirová léčba.

Výběr článků

Načítám