Článek
„Řekl jsem: ‚No, možná do Moskvy vlastně nechcete jet – měl byste přijet do Minsku a my s Vladimirem Vladimirovičem se s vámi tam setkáme.‘ Jen tak žertem. Řekl: ‚Nevylučuji tuto schůzku.‘ Řekl jsem: ‚Takže musíme zavolat Putinovi. Pojďte, sedněte si a promluvte si jako chlapi,‘“ komentoval běloruský vůdce svůj rozhovor s Macronem.
Francouzský prezident sdělil, že se potřebuje poradit se svými evropskými kolegy, sdělil Lukašenko. Podle Belty Macronovi řekl, že by se měl ujmout vedení, protože je zkušený politik, zatímco zbytek Evropy – německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer – jsou „v politice méně zkušení“ a v Itálii je v čele vlády „ženská“.
Poté Lukašenko podle svých slov vyzval Macrona, aby se pustil do toho, co je třeba. „Dalo by se říct, že jsi dnes hlavním hráčem v Evropě,“ lichotil prý běloruský vůdce francouzskému prezidentovi.
Nejbližší spojenec Moskvy se sbližuje s Washingtonem
Lukašenko, který je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, na začátku války proti Ukrajině poskytl Rusku běloruské území pro útok na sousední zemi. Z ruských leteckých základen v Bělorusku také startovaly ruské letouny, které bombardovaly ukrajinská města a obce. Běloruské ozbrojené síly se sice do války proti Ukrajině přímo nezapojily, nicméně Západ v reakci na počínání Minsku uvalil na Bělorusko sankce.
Nyní se ale Lukašenko za pomoci amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží alespoň některých sankcí zbavit. Trump zmírnění restrikcí podmiňuje propuštěním běloruských politických vězňů a vězňů s vazbami na Západ. Opakovaně vyjádřil Lukašenkovi vděčnost za propuštění více než 500 lidí.
Probíhají také zákulisní rozhovory o komplexní dohodě upravující bilaterální vztahy. V reakci na diplomatický posun Spojené státy přistoupily k rušení klíčových sankcí, například na běloruská draselná hnojiva (potaše).
