Článek
Předběžné výsledky sobotního referenda ukázaly, že odpůrci obnovení jednání získali podle veřejnoprávní stanice RÚV dostatečný náskok. Proti hlasovalo 52,5 procenta voličů, zatímco 47,5 procenta bylo pro. Zbytek nesečtených hlasů už výsledek nemůže zvrátit.
Debata se soustředila především na ekonomiku, národní suverenitu a kontrolu nad rybolovem, který je pro islandské hospodářství klíčový. Hlasování odhalilo výrazné geografické rozdělení země. Zatímco Reykjavík hlasoval převážně pro obnovení jednání, ve venkovských oblastech převážil odpor.
Island požádal o členství v EU v roce 2009 poté, co zemi zasáhla finanční krize. Přístupová jednání byla zahájena v roce 2010, ale v roce 2013 je zastavila euroskeptická vláda. Současná vláda premiérky Kristrún Frostadóttir otázku znovu otevřela s argumentem, že vzhledem k nejisté geopolitické situaci by užší vztahy s EU mohly být pro zemi výhodné.
K tomu, že vláda referendum uspíšila, přispěly opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa anektovat Grónsko, které si prezident při několika příležitostech spletl s Islandem. Otřesy kolem Grónska však nepřekonaly hluboce zakořeněné přesvědčení mnoha Islanďanů, že prosperita a bezpečnost jejich země závisí na zachování nezávislosti. Mnoho voličů také nepřesvědčilo, že členství v EU by jim poskytlo významnou ochranu před Trumpem. Mimo jiné proto, že Island je již členem NATO.
Hlasování proti obnovení jednání zklame Brusel, protože někteří představitelé považovali Island za případ s nízkým rizikem, který by mohl pomoci zmírnit skeptický postoj k rozšiřování EU a strategicky posílit blok v době, kdy se do popředí dostává bezpečnost Arktidy, uvádí Reuters.
Island přitom zůstane součástí Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru, takže výsledek referenda na těchto vztazích nic nemění, informuje agentura.
