Článek
Prezident Macron „vyzval také Alexandra Lukašenka, aby podnikl nezbytné kroky ke zlepšení vztahů mezi Běloruskem a Evropou“, dodal zdroj. Elysejský palác se k telefonátu bezprostředně nevyjádřil.
Macron zavolal Lukašenkovi po rozsáhlém ruském útoku na Kyjev, který francouzský prezident odsoudil, napsal opoziční server Zerkalo. Server připomněl, že předchozí rozhovor Lukašenka a Macrona se uskutečnil 26. února 2022, tedy jen několik dnů poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.
Macron se tehdy podle francouzské verze snažil Minsk přimět, aby usiloval o odchod ruských vojsk z Běloruska, odmítl roli faktického účastníka ruské války a nepřipustil rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Minsk uvedl, že obě strany posoudily konflikt, vztahy Běloruska s Ruskem a budoucnost Evropy. Lukašenko tehdy odmítl jako falešné zprávy o možném rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku, dodalo Zerkalo.
Minsk a Moskva v květnu 2023 podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku, první hlavice tam Rusko dopravilo téhož roku. Tento týden ruští a běloruští vojáci při společném cvičení, do kterého se zapojily i ruské strategické síly, nacvičovali použití jaderných zbraní.
Lukašenko, který je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, na začátku války proti Ukrajině poskytl Rusku běloruské území pro útok na sousední zemi. Z ruských leteckých základen v Bělorusku také startovaly ruské letouny, které bombardovaly ukrajinská města a obce. Běloruské ozbrojené síly se sice do války proti Ukrajině přímo nezapojily, nicméně Západ v reakci na počínání Minsku uvalil na Bělorusko sankce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v poslední době opakovaně varoval před hrozbou, že Rusko podnikne novou ofenzivu proti Ukrajině z běloruského území, a také poukazoval na snahu Moskvy zapojit Bělorusko do války, kterou Rusko pátým rokem vede proti Ukrajině. Nařídil také posílit obranu na severu země.
