Von der Leyenová: Nespokojíme se se statem quo, EU musí urychlit přeměnu

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu poprvé předstoupila před europoslance s projevem o stavu Evropské unie (EU). Kromě představení výsledků práce EK mluvila o prioritách pro příští rok. Mezi ty hlavní patří hospodářské oživení EU po koronavirové pandemii či projekt Zelené Evropy.

Jedním ze stěžejních bodů pro následující rok má být podle šéfky Komise navýšení ambicí při snižování emisí CO2 do roku 2030. Místo původních 40 procent by měly podle Komise klesnout dokonce o 55 procent oproti úrovni emisí z roku 1990. Byť připouští, že je tento cíl ambiciózní, je prý reálný a dosažitelný.

„Naše současná spotřeba surovin, energie, vody, potravin a půdy není dlouhodobě udržitelná,“ řekla. „Musíme všechno urychlit a zkvalitnit. Nespokojíme se se současným stavem,“ dodala.

Splnění cíle by znamenalo, že EU bude mít výhled na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. To znamená dosáhnout rovnováhy mezi vyprodukovanými emisemi uhlíku a jeho pohlcováním půdou, lesy, oceány a umělými úložišti.

Spotřeba uhlí by v rámci unijní sedmadvacítky měla ve srovnání s rokem 2015 klesnout o 70 procent, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie by měl naopak stoupnout na 40 procent.

Tento návrh však už nyní naráží na odpor a skepsi zástupců členských zemí. „Všichni bychom si přáli čistší planetu, ale je třeba dávat si reálné cíle. Snižování emisních limitů se podepíše zejména na automobilovém průmyslu,“ kritizovala plány komise místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO). Automobilový průmysl je přitom klíčový i pro českou ekonomiku.

Předsedkyně Evropské komise v ročním raportu také ocenila práci EU během koronavirové pandemie. Unie toho podle ní udělala mnohem víc než kdy předtím – mimo jiné vytvářela koridory pro dopravu zboží (tzv. zelené pruhy) a starala se o to, aby se někteří občané mohli vrátit do svých zemí.

Schengenský prostor, který epidemiologická opatření narušila, podle předsedkyně EK čeká reforma, respektive „vyztužení“.

„Musíme zbořit bariéry společného trhu. Musíme omezit byrokracii,“ zdůraznila s tím, že právě volný pohyb zboží a osob pomáhá a pomůže Unii vyjít z koronavirové krize rychleji a s co nejmenšími důsledky pro ekonomiku.

„Budeme spolupracovat s členskými státy, abychom z toho učinili prioritu našeho politického programu a navrhneme novou strategii pro budoucnost Schengenu,“ dodala von der Leyenová.

„Pokud se v Evropě dosud zamezilo masové nezaměstnanosti, která nastala v jiných částech světa, tak je to díky tomu, že 40 milionů lidí v Evropě dostalo podporu v zaměstnanosti (kurzarbeit),“ uvedla von der Leyenová.

Dále připomněla, že na krátkodobou podporu v zaměstnanosti dostalo 16 států EU z programu SURE zhruba 90 miliard eur (2,4 bilionu korun). Česko by tyto peníze mohlo využít na program Antivirus, respektive kurzarbeit. Mělo by nárok na půjčku 52 miliard korun, vláda se nicméně stále nerozhodla, zda tyto peníze využije.

„Bude ale záležet jen na nás a především na tom, za kolik si EU dokáže půjčit,” zdůvodnila ministryně financí Alena Schillerová, proč Česko ještě se využitím unijní půjčky váhá.

Dále von der Leyenová zdůraznila důležitost nových technologií pro unijní ekonomiku, zejména rozvoj a využívání umělé inteligence v každodenním životě a práci. „Ať už se jedná o přesnější lékařskou diagnózu, bezpečnější řízení aut, nebo přesnější obdělávání půdy,“ upřesnila, kde všude by unijní země mohly v budoucnu využívat chytré IT technologie.

Von der Leyenová také za celou EU ostře odsoudila dění v Bělorusku. Podle ní nebyly prezidentské volby v zemi spravedlivé ani svobodné a reakce Lukašenkovy vlády, která už druhý měsíc ostře a násilně potlačuje protirežimní demonstrace, je ostudná.

Jednoznačnou podporu hodlá protestujícím Bělorusům vyjádřit také Evropský parlament. „Budeme schvalovat usnesení, které odsuzuje násilí, jež vidíme dnes a denně v Bělorusku. Budeme volat po vytvoření sankčního seznamu osob, které jsou zodpovědné za prolití krve v běloruských ulicích,” uvedla místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO/Obnova Evropy) s tím, že její frakce navrhne běloruskou opozici na Sacharovu cenu.

Von der Leyenová však z kritiky nevynechala ani Polsko, člena EU, který se v otázce Běloruska společně s Litvou angažuje nejvíce. Předsedkyně komise se ohradila proti represím vůči LGBT komunitě ze strany konzervativních polských politiků.

„Chceme Unii, kde každý může milovat toho, koho chce, aniž by se obával nějakého postihu. Tím, kým jste, není vaše ideologie, ale vaše identita. Chci, aby bylo naprosto jasno: nějaké zóny bez osob LGBTQI (leseb, gayů, bisexuálů, transgender, queer a intersex - pozn. red.) jsou zóny bez lidskosti a nemají v naší společnosti místo,” zdůraznila předsedkyně EK.

Důležitým úkolem, který v následujícím roce před Evropskou unií stojí, je podle von der Leyenové také vyztužení poněkud ochablých vztahů se spojenci, zejména s USA.

„Ne vždy souhlasíme s rozhodnutími z Bílého domu, ale vážíme si naší Transatlantické aliance. Musíme být znovu staří přátelé na obou stranách Atlantiku i průlivu,“ zdůraznila Leyenová v souvislosti se vztahy EU se Spojenými státy i Velkou Británií.

Předsedkyně EK také europoslance ujistila, že z dohody o brexitu neustoupí. Podobný postoj podle ní zaujímá i Spojené království. „Británie neporušuje dohody, bylo by to špatné jak pro ni, tak pro zbytek světa a další obchodní smlouvy,“ připomněla slova bývalé předsedkyně britské vlády Margaret Thatcherové.