Hlavní obsah

Volný pohyb osob a zboží. Nejdůležitější prvek evropské integrace narušil koronavirus

Globální pandemie nemoci covid-19 a s ní související restriktivní opatření výrazně zasáhly jednu z největších výhod evropské integrace – volný pohyb osob a zboží. Státy totiž ze dne na den sáhly k hraničním kontrolám. Česko dokonce na určitou dobu hranice zcela uzavřelo.

Volný pohyb osob a zboží. Nejdůležitější prvek evropské integrace narušil koronavirus

Volný pohyb osob a zboží patří mezi základní pilíře Evropské unie (EU). Aktuální koronavirová krize ho dočasně výrazně narušila. Řada zemí na hranicích nejprve zavedla kontroly. V některých případech země hranice zavřely pro občany některých zemí EU. Česko dokonce na několik týdnu hranice zavřelo i pro své vlastní občany.

Členské státy EU se 17. března dohodly na koordinovaném přístupu na vnějších hranicích na základě doporučení Komise EU. Cílem bylo omezit přeshraniční cesty, nejsou-li nezbytně nutné. Výjimku tvořili především pendleři, případně lidé, kteří dojížděli přes hranice za rodinnými příslušníky nebo lékařem. Tato omezení v podstatě trvala až do června 2020.

Dopad uzavření hranic

Podle britského týdeníku The Economist opatření jednak odporují duchu evropské integrace, jednak se nelíbí expertům. „Z epidemiologického hlediska opatření na hranicích jen odvracejí pozornost a jsou potenciálně škodlivá,” citoval týdeník Christophera Dyea z Oxfordské univerzity.

Podle studie z roku 2014 omezení cestování při epidemiích chřipky snížilo růst nakažených o necelá tři procenta. Při epidemii eboly v západní Africe pak kontroly na hranicích měly mít dokonce negativní dopad.

Podle Dirka Brockmanna z berlínské Humboldtovy univerzity je dopad uzavření hranic minimální, zejména pokud je praktikováno omezení osobního kontaktu. „Nový koronavirus bude poražen uvnitř hranic, ne na hranicích,” konstatuje The Economist.

Týdeník dále připomíná, že jedna z nejpřísnějších opatření zavedlo Polsko, což mělo neblahé následky v podobě hodinových kolon na hranicích. K něčemu podobnému došlo i v Česku, kolony na D8 ve směru na Německo dosahovaly desítek kilometrů.

„Taková opatření odporují přinejmenším duchu, pokud ne liteře, schengenského prostoru. Schengen měl garantovat cesty bez kontroly dokladů a bez nutnosti vozit s sebou pas při cestách přes hranice všech 26 členských zemí (z nichž čtyři nejsou v EU),” dodal The Economist s tím, že je možné činit výjimky ve stavu nouze, nicméně většina zemí přikročila k drastickým opatřením velmi rychle.

Schengenský prostor
- funguje od roku 1995, své jméno dostal podle lucemburské obce Schengen, v níž Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko o deset let dříve podepsaly Schengenskou smlouvu. Na jejím základě mezi těmito signatářskými státy skončily kontroly na hranicích. Od té době se k smlouvě připojilo dalších 21 států.
- jsou v něm všechny státy EU vyjma Irska, Kypru, Rumunska, Bulharska a Chorvatska. U posledních tří zemí se čeká, až budou na přistoupení k Schengenu připraveny.
- Česko je jeho součástí od 21. prosince 2007.
- patří do něj také členské státy Evropského sdružení volného prostoru (EFTA) - Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Dovoz a vývoz zboží

Zatímco dovolenou mohli lidé odložit, případně ji strávit ve svých vlastech a zlepšit tak místní ekonomiku, k čemuž v Česku vyzval i premiér Andrej Babiš (ANO), aby pak odjel na dovolenou na Krétu, pohyb zboží v době pandemie koronaviru ustat nemohl.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová sama řekla, že v době krize „jsme všichni závislí na zajištění dostupnosti základních dodávek pro obyvatelstvo”. Komise tak 23. března vydala rady k zavedení tzv. zelených pruhů, což jsou hraniční přechody otevřené pro všechna nákladní vozidla převážející zboží a veškeré kontroly nebo zdravotní prohlídky by neměly trvat déle než 15 minut.

I přes všechna tato ulehčení se však koronavirová krize na bilanci dovozu a vývozu odrazila negativně. V případě ČR měla citelný dopad na ekonomiku v oblasti obchodu v automobilovém průmyslu. Například v dubnu celková měsíční obchodní bilance s hlavním obchodním partnerem Německem vykázala podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu nejhorší výsledek od vstupu ČR do EU.

Meziročně totiž v dubnu klesla o 39,3 procenta na 191,4 miliard korun. Vývoz do Německa byl nižší o 39,4 procenta. Situace se zlepšila až v posledních měsících.

V červnu, kdy se pozvolna začala uvolňovat koronavirová opatření, meziročně klesla už jen o 0,4 procenta. Přesto od ledna do června byl celkový přebytek obchodní bilance o 72,1 miliardy korun nižší než za stejné období v roce minulém. Vývoz klesl o 11,3 a dovoz o 9,1 procenta.

Volný pohyb osob

Foto: Novinky

Před hrozící druhou vlnou koronaviru v Evropě plánuje Evropská komise (EK) sjednotit přístup států k cestování přes hranice. V době opětovného zavádění některých cestovních restirkcí předložila státům návrh, podle něhož by mohly koordinovat svůj postup při hodnocení rizikových oblastí či zavádění karantény.

„Panuje příliš mnoho zmatků,” prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli a odkazoval se na samostatný postup většiny členských států v přijímání opatření. Země by svůj postup měly koordinovat s Evropskou komisí.

Ta podle svého mluvčího Christiana Wiganda již 7. srpna zaslala státům dopis, v němž vyzvala ke sladění přístupu v několika hlediscích. Státy by podle Bruselu měly zvážit zavedení společných kritérií k určení epidemiologických rizik, jednotného barevného „semaforu” pro rozlišení rizikových regionů a společného přístupu k lidem navracejícím se z nich.

Reakce na tento dopis má od členských zemí Brusel údajně pozitivní. Podle europoslanců však případů dohoda bude mít charakter doporučení, takže jednotlivé státy se jím nebudou muset řídit.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků