Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Novinky

Babišova (ne)výhra: Peníze EU chce Česko znovu hlavně na zemědělství, ekologie kulhá

Návrh rozpoču EU do roku 2027 ze summitu evropských lídrů prezentoval český premiér Andrej Babiš (ANO) jako jednoznačný úspěch pro naši zemi. Evropské miliardy by chtěl znovu investovat hlavně do podpory zemědělců, ekologie pak často měla ustupovat zájmům těžkého průmyslu. Česko tak hodlá pod Babišovým vedením kráčet trochu jiným směrem, než se pro následujících sedm let zavázala celá Unie v čele s Evropskou komisí.

Ilustrační foto Foto: Novinky
Babišova (ne)výhra: Peníze EU chce Česko znovu hlavně na zemědělství, ekologie kulhá

„Máme dohodu,“ těšilo 21. července po pěti dnech intenzivního vyjednávání v rámci summitu evropských lídrů předsedu Evropské rady Charlese Michela.

Návrh dlouhodobého rozpočtu EU do roku 2027 ale ještě může doznat změn. Musí ho totiž schválit Evropský parlament a ten dal jasně najevo, že jeho podobu nepovažuje za uzavřenou věc.

Šetření na špatném místě

Poslanci sice mají možnost návrh pouze schválit nebo zamítnout, momentálně si však kladou podmínky, jak by měl tzv. víceletý finanční rámec EU vypadat, aby parlamentem prošel. Schválili si to v usnesení 23. července.

Europoslancům se nelíbí šetření v některých programech. „Navrhované škrty týkající se programů v oblasti zdravotnictví a výzkumu jsou v kontextu celosvětové pandemie nebezpečné,“ píše se v rezoluci.

Dále kritizují škrty v oblasti vzdělávání, digitální transformace a inovací. „Navrhované snížení prostředků týkající se programů na podporu transformace uhelných regionů jsou v rozporu s agendou Zelené dohody pro Evropu,“ dodali poslanci v rezoluci s tím, že za ohrožení považují také snížení prostředků na kontrolu migrace a správu hranic.

České miliardy

Pokud by prošel návrh rozpočtu tak, jak jej schválil evropský summit, dostalo by z něj Česko 27 miliard eur (718 miliard korun). K tomu podle této verze navíc na Česko z fondu obnovy po koronavirové pandemii Nová generace připadne 8,7 miliardy eur (229 miliard korun) v rámci nevratných grantů. K tomu si ještě Česko může až 15,4 miliardy eur (405,8 miliardy korun) výhodně vypůjčit.

Zelená neDohoda

Jednou z priorit víceletého rozpočtu EU měla od začátku být takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Jejím cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi vyprodukovanými emisemi uhlíku a jeho pohlcováním půdou, lesy, oceány a umělými uložišti. Přímo úměrně tomu, jak který stát znečišťuje prostředí emisemi, tak podle tohoto principu musí pečovat o přírodu, aby byla schopná toto znečištění neutralizovat.

Česká vláda se dlouhodobě stavěla zejména proti reformním snahám v oblasti zemědělství a výhrady měla při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu také ke klimatickým cílům EU.

Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise.

Postoj České republiky vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který v červnu 2019 uvedl: „Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise.“

V červenci nicméně předseda vlády svoji rétoriku zmírnil. „Česká republika se obecně přiklání k ambiciózním klimatickým cílům EU. Přesto je nezbytné postupovat obezřetně. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši ekonomiku a národní průmysl,“ uvedl.

Ještě silněji se ozývalo Polsko. I kvůli tomu rozpočet ve formě, na níž se dohodli lídři na summitu, nakonec počítá s takzvaným mechanismem spravedlivé transformace, který má pomoct regionům, na něž realizace klimatických cílů nejvíce dopadne.

Summit lídrů však rozhodl tyto prostředky výrazně seškrtat. Fond spravedlivé transformace se smrskl ze 40 miliard eur na 30 miliard (793 miliard korun) a záruky ve fondu Invest EU poklesly ze 75 miliardy eur (1,97 bilionu korun) na 30,3 miliardy (808,8 miliardy korun).

Česko proti změnám v zemědělské politice

Jedním z dalších výbušných témat jednání o rozpočtovém rámci byly změny ve společné zemědělské politice (SZP). Obzvláště sporná byla snaha omezit zemědělské dotace velkým koncernům a zemědělcům hospodařícím na velké ploše.

Proti ní se Česko v čele s premiérem Andrejem Babišem, součástí jehož svěřenských fondů je největší český zemědělský koncern Agrofert, dlouhodobě staví. Zatímco průměrná rozloha zemědělského podniku v EU činí 15 hektarů, v Česku jde o více než 130 hektarů.

V tuto chvíli se zdá, že česká vláda v čele s Babišem dosáhla vítězství. Rozpočet sice počítá u přímých plateb podle počtu hektarů s limitem 100 tisíc eur (2,64 milionu korun) pro jednoho žadatele, nicméně tento limit bude pro jednotlivé státy dobrovolný. V důsledku si tak každá země v této oblasti může nastavit pravidla podle sebe.

Česko společně s dalšími východními státy také bojovalo proti snížení finančních prostředků na SZP. „Klíčovým problémem je způsob financování těchto nových úkolů. Vyšší požadavky se musí odrazit ve víceletém finančním rámci,“ uvedli zástupci Polska, Česka a dalších šesti států v únorovém prohlášení.

Nakonec rozpočtový rámec podle návrhu Evropské rady pro SZP počítá s částkou 336,4 miliardy eur (8,88 bilionu korun). Objem finančních prostředků pro tuto kapitolu se tak snížil o 12 procent. V minulém období přitom šlo na SZP o 46 miliard (1,2 bilionu korun) více.

Babiš chtěl více půjček, vyhrály úsporné státy

V průběhu jednání se český premiér vyjadřoval kriticky i o plánované podobě fondu obnovy. „Ty propočty se nám nelíbí, protože motivují země, které mají vysokou nezaměstnanost a nízký růst HDP. Tyto země mají dostat stejně, kolik měly, a naopak my, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP, tak nám se to krátí,“ uvedl Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Problém fondu obnovy podle Babiše tkví v tom, že nezaměřuje jen na obnovu, ale i na takzvanou odolnost. „Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení,“ zdůraznil ve Sněmovně v červenci s tím, že by se měly dopředu určit cíle v zemích, které dostanou finanční injekci.

Zároveň v debatách o tom, kolik prostředků má být rozdáno v grantech a kolik má být uvolněno na půjčky, Babiš upřednostňoval půjčky. V tomto ohledu byly úspěšnější takzvané úsporné státy v čele s Nizozemskem.

Celkově bude totiž z celého balíku 750 miliard eur (19,79 bilionu korun) 390 miliard  v nevratných transferech a 360 miliard v půjčkách. Původně se mělo půjčovat jen 250 miliard a zbylých 500 mělo být nevratných.

Část evropských peněz si ukousnou inflace a měnové výkyvy

Celkově má Česko z evropského rozpočtu dostat 27 miliard eur (712,9 miliard korun). Nominálně je částka o necelé čtyři miliardy eur vyšší než při minulém dělení, což premiér Babiš při hodnocení summitu zdůrazňoval jako velký úspěch. Reálně je však třeba počítat s inflací a proměnou měnového kurzu.

„Inflace za sedm let v Česku kumulativně narostla zhruba o 12 procent, zejména v důsledku zvýšené inflace ve druhé polovině období,“ řekl Novinkám hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Svoji roli také hraje vývoj kurzu koruny k euru. „Pokud se koruna brzy dostane na svou předcovidovou sílu, bude to znamenat snížení korunové hodnoty o více než čtyři procenta, a tak i bez inflace získáme v příštích sedmi letech méně prostředků než minule,“ dodal.

Čeští europoslanci jsou rozdělení

Usnesení Evropského parlamentu, které dohodu lídrů o rozpočtu kritizuje, podpořilo devět českých europoslanců, šest bylo proti a šest se zdrželo.

Europoslankyně za ANO Martina Dlabajová (frakce liberálnědemokratické Obnovy Evropy) se hlasování zdržela. S některými připomínkami z rezoluce europoslanců se ale ztotožňuje. „Nemám radost z navržených škrtů ve vědě a výzkumu (program Horizon Europe) a vzdělávání (Erasmus+),” upřesnila.

Česká republika podle ní přesto při jednání dosáhla úspěchů. „Získali jsme více peněz na kohezní politiku, která pomáhá občanům a podnikům. Za důležitou považuji také větší flexibilitu pro přesouvání prostředků mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu,” sdělila Novinkám.

Své výhrady má vůči dohodě ze summitu i europoslanec ODS Alexandr Vondra (frakce Evropských konzervativců a reformistů), který hlasoval proti rezoluci. „Domnívám se, že je pro Česko nevýhodná – je to velký krok směrem k dluhové a fiskální unii, což paradoxně potvrzují i zastánci federalizace,“ uvedl na dotaz Novinek.

Vondrovi se nelíbí také způsob, jakým se má přidělovat podpora pro ekonomiky postižené pandemií. „Kritérium dlouhodobé nezaměstnanosti zůstalo pro léta 2021 a 2022, kdy se přerozdělí většina peněz, ačkoliv tento stav v jižních státech EU nemá nic společného s koronavirem,“ tvrdí.

Kritérium zohledňuje průměrnou nezaměstnanost v posledních pěti letech ve srovnání s průměrem EU. Česko má přitom dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost z celé sedmadvacítky, hluboko pod průměrem.

Vondra kritizuje také seškrtání prostředků pro Fond spravedlivé transformace, který má pomoci regionům překonat ekonomické dopady realizace klimatických cílů unie. Obává se, že na to doplatí zejména regiony jako tuzemské Ústecko a Karvinsko.

Návrh summitu naopak podpořil svým hlasem europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský (frakce Evropské strany lidové). „Přál bych si, aby to šlo bez nutnosti splácet gigantický dluh, ale tohle bylo nejlepší řešení, se kterým evropští lídři přišli,” řekl Novinkám. Kritizovat zadlužení, když „na druhé straně máte tisíce nezaměstnaných”, je podle něj laciný populismus.




yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků