Zatýkání i bití. Lukašenko zaklekl na domácí i zahraniční novináře

„Při protestech v Bělorusku příslušníci bezpečnostních složek v neoznačených uniformách útočí na novináře, rozbíjejí jim fotoaparáty a nutí je mazat fotografie,“ uvedla Novaja gazeta.

Bělorusko přitom průběžně blokuje komunikační aplikace jako WhatsApp, Facebook Messenger nebo Viber. Jak Novinky informovaly, jediný komunikační nástroj, který snaze o blokaci odolává, je ruskoamerický Telegram. V době hlavních protestů režim přikračuje také k omezování a vypínání internetového připojení.

Jak uvedla běloruská Naša Niva, ve středu kolem sedmé hodiny ranní bylo připojení obnoveno a fungovat začaly i sociální sítě. Lze však očekávat, že k večeru režim přikročí k dalšímu blackoutu. Ráno se navíc objevily problémy s připojením ke zpravodajským webům Onliner, Tribuna a Tut.by.

Proti novinářům zasahují i bezpečnostní složky v terénu. Fotoreportéra agentury AP u minské stanice metra Puškinskaja v úterý obklopilo několik mužů v neoznačených uniformách. Rozbili mu fotoaparát a několika dalším novinářům sebrali paměťové karty, uvedla Novaja gazeta.

Pondělní zásah zábleskovými granáty u stanice minského metra Puškinskaja. O den později zde měli uniformovaní muži napadnout fotografa agentury AP

V noci na pondělí na dva dny zmizel korespondent ruského serveru Meduza Maxim Solopov. Po dvou dnech se zřejmě po intervenci ruských úřadů vrátil do Ruska. „Díky bohu, že mě nezastřelili,“ uvedl ke svému zadržení. Podle svého vyjádření, které přinesla Novaja gazeta, utrpěl otřes mozku a četné pohmožděniny.

V Grodnu zasahující policisté obklopili novináře serveru Tut.by a donutili je smazat řadu fotografií. V centru Minska se stal terčem bezpečnostních složek také štáb britské BBC. „Nikdo z nás naštěstí nebyl vážně zraněn,“ napsal na Twitter jeden ze dvou napadených reportérů BBC Abdujalil Abduraslov.

Zatímco v jiných zemích novináře do jisté míry chrání vesta s označením tisk a novinářský průkaz, v posledních dnech je tomu v Bělorusku často naopak. „Jeden z neoznačených příslušníků bezpečnostních složek po štábu BBC požadoval novinářský průkaz, načež ho roztrhal a hodil ho po novináři, kterému následně vytrhl kameru z ruky,“ napsala Novaja Gazeta s tím, že následně policisté začali kameramana bít. To ukazuje i záznam, který Abduraslov zveřejnil na Twitteru.

Napadení štábu britské BBC na Twitteru napadeného novináře Abduraslova

V Minsku také neoznačení příslušníci bezpečnostních složek zadrželi redaktory běloruského zpravodajského serveru Onliner Vladislava Borisoviče a Sergeje Ptuška.

Již v pondělí večer byla vážně zraněna novinářka Naší Nivy Natalia Lubněvská. Policisté ji střelili do nohy pravděpodobně gumovým projektilem. Novinářka následně nemohla sama chodit a z místa ji museli odvést kolegové.

Podle běloruského novináře Franaka Viačorky po ní nestříleli policisté, ale příslušníci speciálních jednotek běloruské KGB.

Běloruský novinář upozornil na to, že novinářku zranili muži v neoznačených uniformách. Podle něj nejde o policisty, ale příslušníky běloruské KGB

Ve středu kolem poledne se v Minsku našel prázdný vůz s otevřenými dveřmi, který patří šéfredaktorovi Naší Nivy Igorovi Martinovičovi. Ten zmizel v pondělí. Svým kolegům poslal zprávu ve znění „SOS“, napsala Novaja gazeta.

Příbuzní zadržených před minskou vazební věznicí na záběrech Tyt.by se dožadují informací o svých blízkých

Do této chvíle není jasné, kde Martinovič je. O tom, kde jsou jejich blízcí, neví ani příbuzní většiny zadržených. Informace jim odmítá sdělit i informační linka ministerstva vnitra. Řada z nich se proto ve snaze získat jakékoliv informace o zmizelých příbuzných ve středu shromáždila před minskou vazební věznicí.

Běloruský server Rádia Svoboda (Radio Liberty) informoval, že v reakci na dění kolem voleb podali výpověď moderátoři hlavní zpravodajské relace běloruské státní televize Sergej Kozlovič a Taňa Borodkinová.

Rozsáhlé protesty v Bělorusku vypukly v neděli večer v reakci na nestandardní průběh prezidentských voleb. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská odmítla uznat vítězství dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, které oznámily oficiální orgány. Výsledky, které prezidentovi opět přiřkly 80 procent hlasů, Cichanouská považuje za zfalšované.

Opozice předpokládá, že Cichanouská ve skutečnosti získala minimálně 70 procent hlasů. Vychází z nezávislých exitpollů a také hlasovacích protokolů z části okrsků, kde komise zveřejnily protokoly se skutečnými výsledky. Cichanouská v pondělí na několik hodin zmizela, načež se objevila v Litvě.