Článek
O víkendu se v britských médiích objevila informace, že premiér Keir Starmer na zasedání Rady pro národní bezpečnost navrhl poskytnout USA k útokům britské základny.
Proti údajně byli ministr státní správy pro energetickou bezpečnost a bývalý lídr Labouristické strany Ed Miliband, ministryně financí Rachel Reevesová, ministryně zahraničí Yvette Cooperová a ministryně vnitra Shabana Mahmoodová, informuje deník The Guardian.
Američané nakonec britské povolení používat jejich základny k obranným akcím dostali poté, co Teherán začal na oplátku útočit na státy napříč Blízkým východem. Íránské drony zasáhly i britskou leteckou základnu RAF Akrotiri na Kypru.
Únik informací ze zasedání Rady pro národní bezpečnost způsobil poprask, protože obsah jejího jednání chrání Zákon o státních tajemstvích. Kvůli podobnému úniku informací v roce 2019 tehdejší premiérka Theresa Mayová vyhodila šéfa obrany Gavina Williamsona.
„Jakýkoliv únik informací ze zasedání Rady je naprostý výsměch a důvodem, proč si to myslím, je, že musí být správné, že ministři mohou zhotovit posudek podporovaný náčelníkem generálního štábu, našimi zpravodajskými agenturami a dalšími, a neuděláme nic, co by naše lidi ohrozilo,“ řekl v pátek v televizním vysílání Lammy.
Britský ministr také popřel, že by ve vládě panoval rozkol. „Vláda je absolutně sjednocená a podporuje zachování chladné hlavy v této době, kdy jasně říkáme, že se nezapojíme do útočných akcí, ale rozhodně budeme bránit naše spojence a lidi napříč oblastí. Vláda je za premiérem zcela sjednocená,“ uvedl Lammy.
Útok na Írán
Izrael a USA zahájily 28. února 2026 preventivní údery na Írán. Během nich byla zabita řada vysokých íránských představitelů, zemřel také vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán v odvetě útočí raketami a drony nejen na Izrael, ale i na ostatní arabské země, ve kterých jsou americké základny. Novinky sledují veškeré dění v on-line reportáži.

