Smlouva už neplatí. Švédsko a Polsko zvažují vlastní atomové zbraně

„Je vidět napětí mezi současnou administrativou a mnoha našimi spojenci, a myslím, že v mnoha zemích, zejména v Evropě, Japonsku a Jižní Koreji, panuje opět zájem o vlastní systémy jaderného odstrašení,“ řekl senátor Jack Reed na zasedání senátního výboru pro ozbrojené síly.

Nebezpečné tendence některých amerických spojenců registruje i další účastnice jednání, bývalá náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová: „Jsem velmi znepokojena možným šířením (jaderných zbraní), takzvaným přátelským šířením.“ Tím má na mysli, že si vlastní jaderný arzenál míní opatřit spojenci USA. „Nemyslím si, že to napomůže stabilitě a bezpečnosti. Mnoho debat a diskuzí mezi našimi spojenci v NATO nás překvapilo,“ dodala.

Švédský premiér Ulf Kristersson na konci ledna potvrdil švédské stanici STV, že země zahájila předběžné rozhovory s evropskými jadernými mocnostmi Francií a Británií o možné spolupráci v oblasti jaderných zbraní. „Pokud si jaderné zbraně opatřují nebezpečné země, musejí k nim mít přístup i slušné demokracie,“ prohlásil Kristersson.

Zdůraznil, že je to poprvé, kdy evropský nejaderný stát zahájil taková jednání. Způsobil to podle něj posun americké národní obranné strategie. Švédsko se sice předloni stalo členem NATO, ale v alianci rostou pochybnosti o vzájemné jednotě, když Trumpova administrativa mluví o Rusku jako o zvládnutelné hrozbě a snižuje počet amerických vojáků v Evropě.

Švédský premiér však zdůraznil, že jednání zůstávají předběžná a nejde o žádný návrh na rozmístění jaderných zbraní na švédském území v době míru.

Už loni v březnu ale švédský deník Dagens Nyheter napsal, že se Švédsko nemůže dál „vyhýbat vážné diskusi o alternativě k americkému odstrašování“. Časopis FW zmínil, že Francie je lepší alternativou, neboť její jaderné síly jsou nezávislé na USA. Podotkl také, že švédská iniciativa přichází půl roku po podpisu Northwoodské deklarace mezi Francií a Británií o koordinaci jaderného odstrašování obou zemí.

V Polsku už loni v březnu polský premiér Donald Tusk řekl, že země musí usilovat o jaderné schopnosti. Tehdejší prezident Andrej Duda vyzval USA k rozmístění svých jaderných zbraní na polském území.

Americká výzkumná a konzultační skupina RAND Corporation loni uvedla, že by bylo lepší, kdyby USA zahrnuly Polsko do programu sdílení jaderných zbraní, než aby Polsko vyvíjelo jaderné zbraně samo, což by ohrozilo jadernou bezpečnost. Polsko si, stejně jako ČR, pořizuje letouny F-35A, které mohou nosit jaderné bomby. Možností by ale bylo připojení Polska k britsko-francouzské spolupráci.

Podobná vyjádření by byla ještě před pár lety nemyslitelná, protože se USA zavázaly chránit Evropu svým jaderným deštníkem. USA sice tento závazek nikdy nezpochybnily, ale obavy přesto panují. Americký prezident opakovaně relativizoval závazek USA přijít na pomoc napadené zemi NATO.

Gottemoellerová kritizovala Bílý dům, že udělal málo pro uklidnění spojenců, ačkoliv mluví o tom, že bude dál jaderné odstrašování používat k ochraně spojenců. „Fakt, že administrativa tento postoj nezahrnuje ani v Národní bezpečnostní strategii, ani v Národní obranné strategii vede spojence k tomu, že sami uvažují o rozšíření jaderného odstrašování,“ upozornila.

Také nezávislý senátor Angus King upozornil na skutečnost, že zatímco termín rozšířeného odstrašování je v Národní bezpečnostní strategii zmíněn jen jednou, kritika EU zaujímá hned několik stran.

K riziku šíření jaderných zbraní přispívá také Čína. Pentagon očekává, že do roku 2035 bude mít Čína k dispozici až 1500 hlavic, čímž téměř dosáhne limitu smlouvy New START mezi Washingtonem a Moskvou, který činil 1550. USA jich v současnosti mají na nosičích namontováno asi 1740.