Článek
Obžaloba čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta je podle agentury Reuters vnímána hlavně jako další zvýšení nátlaku Trumpovy administrativy na ostrovní zemi, kde od revoluce vedené v roce 1959 Castrovým bratrem Fidelem vládnou komunisté. V době, kdy kubánské stíhačky sestřelily dvě malá letadla s emigranty, byl Raúl Castro ministrem obrany.
Kuba se v současnosti kvůli americké energetické blokádě a sankcím potýká s nedostatky elektřiny, paliva a potravin. Současná americká vláda se touto cestou snaží na Kubě vyvolat změnu režimu.
To naznačil i sám Trump, když ve středu Kubáncům popřál k jejich Dni nezávislosti. „Amerika nebude devadesát mil (145 kilometrů) od své domoviny tolerovat darebácký stát, který hostí nepřátelské zahraniční vojenské, zpravodajské a teroristické operace,“ stojí v Trumpově vyjádření.
Vzkaz Kubáncům ku příležitosti jejich Dne nezávislosti před tím zveřejnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je sám potomkem kubánských emigrantů. V tom všechny problémy ostrovní země svalil na „chamtivost a korupci“ v řadách kubánského vedení. Kubáncům naopak nabídl potraviny a léky v hodnotě 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun), které by ale musela distribuovat katolická církev.
USA zavedly proti Kubě první sankce už v roce 1960 ve snaze přivodit pád režimu, který ovšem přetrvává dosud. Tlak na Kubu zesílil Trump už za svého prvního mandátu, kdy přerušil zlepšování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou. Nyní se objevují spekulace o možné americké intervenci na Kubu.
