Článek
„Vyhodnocujeme tuto myšlenku,“ prohlásil Medvěděv, který také oznámil, že přijal pozvání do Lisabonu na alianční summit 19.–20. listopadu. Současně však dal najevo, že štít Moskvu znepokojuje, a proto vyzývá země NATO, aby zvážily jeho účel.
Aliance v Lisabonu rozhodne, zda propojí vlastní raketovou obranu vojsk s plánovaným americkým systémem ochrany území a obyvatelstva.
Bezpečnost summitu v Deauville zcela dominovala. Podle Merkelové měl zlepšit vztahy NATO a Ruska, protože „studená válka provždy skončila“. Jakákoli bezpečnostní architektura by ale podle ní neměla poškodit americko-evropskou součinnost v rámci Aliance.
„Pokud chce Evropa vliv, potřebuje Rusko“
Medvěděv chtěl odpověď na svůj návrh nové bezpečnostní architektury v Evropě, v němž ale Západ spatřuje snahu oslabit NATO a transatlantické vztahy. V Deauville se nicméně hovořilo i o jiných možnostech.
Rusko chce s EU vytvořit výbor k zahraniční politice a bezpečnosti. Berlín usiluje o zapojení Ruska do obdobného unijního výboru. Paříž uvažuje o vytvoření nové zóny ekonomické a bezpečnostní spolupráce.
Podle listu The New York Times se Sarkozy s Merkelovou shodují, že „pokud si chce Evropa udržet význam ve světě a mít mír na svém dvorku, potřebuje Rusko“. Medvěděv usiluje o bezvízový styk se všemi 27 státy Evropské unie, která však žádá větší přístup firem k ruským energetickým zdrojům a zatím se větších ústupků nedočkala.
Pozorovatelé i média spatřují ve třístranném summitu rodící se tradici – v Deauville panovalo velmi příznivé ovzduší. Podle diplomatů americká politika vynulování vztahů s Ruskem zmírnila i postoje jeho bývalých satelitů, zejména Polska a pobaltských republik.
Paříž s Berlínem musely naopak uklidňovat Washington, jenž summit s Medvěděvem bez americké účasti nepovažoval před vrcholným jednáním NATO v Lisabonu za vhodný.