Článek
Podle Tsahkny by Estonsko, Lotyšsko a Litva nejprve odrazily pokus Moskvy o invazi. Poté by následoval ničivý útok Severoatlantické aliance na ruském území.
„Přeneseme válku do Ruska a provedeme údery v hloubi ruského území. Víme přesně, co máme dělat,“ cituje deník Tsahknu. „Proto nyní zrychlujeme naše investice a rozvíjíme naše schopnosti. Proto investujeme pět procent HDP do obrany v našem regionu,“ dodal.
Deník The Telegraph poznamenal, že tímto výrokem se Tsahkna pokouší rozpustit obavy „v obranných kruzích“, že by ruský vůdce Vladimir Putin po skončení války na Ukrajině napadl a částečně obsadil jeden z pobaltských států, čímž by podrobil alianci těžké zkoušce.
V nedávném cvičení, které vymysleli bývalí představitelé NATO a německá armáda, při simulovaném ruském útoku na Litvu agresor během několika dní dosáhl většiny svých cílů. Jako potenciální cíl invaze byla identifikována také estonská Narva, město ležící jen několik desítek metrů od Ruska.
Zmíněná simulace vyvolala obří kontroverzi, protože z ní Rusko vyšlo jako vítěz a NATO zůstalo paralyzováno nerozhodností. Během cvičení USA odmítly uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy z obav ze třetí světové války a Německo nebylo schopné odrazit ruskou invazi, a to i přesto, že má v Litvě celou brigádu. Rusko pak tuto hypotetickou invazi ospravedlnilo „humanitární krizí“, tedy podobně lživě jako v případě Ukrajiny, kdy tvrdilo, že chrání ruskojazyčné obyvatelstvo.
Tsahkna ovšem uvedl, že takový scénář je zastaralý, protože pobaltské země už výrazně navýšily obranné výdaje a nyní jsou více než schopné se Rusku bránit. „Dřívější plány byly pouze takové, že pokud Rusko zaútočí na NATO, aliance nakonec válku vyhraje. V takovém případě by však nezbyli žádní Estonci. Proto nás takové plány nezajímají,“ řekl.
„Toto je náš plán (v případě útoku udeřit v hloubi Ruska), protože žádný jiný plán neexistuje. Nemůžeme Rusko vpustit do pobaltských států a teprve pak se začít bránit,“ doplnil.
Během simulace ruské jednotky obsadily litevské město Marijampolė a poté převzaly kontrolu nad strategicky důležitým Suvalským koridorem. Cvičení zvedlo ze židle kromě Tsahkny také Svena Sakkova, estonského velvyslance ve Spojeném království.
„Takové scénáře jsou, upřímně řečeno, urážlivé pro země na frontové linii, které jsou příliš často zobrazovány jako pasivní objekty, nikoli jako subjekty s vlastní vůlí,“ uvedl.
