Hlavní obsah

Putina z Kremlu dostanou jen v rakvi nebo v poutech, říká pro Novinky Bushův poradce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Smrt ruských lidí prezidenta Vladimira Putina neznepokojuje, jde mu jen o moc. Z Kremlu ho dostanou jen v rakvi nebo poutech. V rozhovoru pro Novinky to říká Mark Pfeifle. Muž, který v letech 2007 až 2009 působil jako poradce pro bezpečnost a komunikaci v týmu prezidenta George W. Bushe.

Foto: Institut pro politiku a společnost, Bez zdroje

Mark Pfeifle

Článek

Mnoho lidí v Evropě věří, že jestli někdo může přispět ke konci války Ruska proti Ukrajině, budou to Spojené státy. Ať už vojensky, či diplomaticky. Jaký na to máte názor?

Pravděpodobně to tak dopadne, ale Evropa by se neměla dívat na USA jako na zachránce. Čím menší břemeno bude na Spojených státech ležet, tím snáz budou asistovat. Evropa by se měla zaměřit na to, co sama může udělat a jestli nemůže pomoci více. Když ne vojensky či zpravodajsky, tak alespoň humanitárně. Pokud bude všechna tíha ležet na USA, bude to neužitečné.

Dělá podle vás Západ vše, co je v jeho silách, aby pomohl?

Ne. Myslím… (odmlčí se)

Je alespoň na správné cestě?

... Řekl bych, že teď děláme život těžší ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Je to jakási zdržovací strategie, jejímž účelem je pomalé vykrvácení Putina a Ruska. Budeme dělat, co je v našich silách, jak dlouho bude potřeba. Musíme najít strategii, která by zastavila tuto děsivou válku na Ukrajině, a to navzdory tomu, že ne všichni budou spokojeni. Obávám se, že aby Rusko ukončilo ostřelování a invazi, bude muset dostat něco na oplátku.

Drony už pomáhá Ukrajincům sestřelovat izraelský systém

Válka na Ukrajině

Máte na mysli část území, jako třeba Krym?

Krym byl anektován Ruskem v roce 2014 ilegálně, ačkoli z historického hlediska byl ruský (až do ruské anexe v roce 1783 byl tatarský, v roce 1954 byl převeden pod Ukrajinskou SSR a jako součást Ukrajiny jej Rusko uznalo v roce 1994 – pozn. red.).

Pokud to donutí Putina stáhnout vojáky z Ukrajiny a vrátit Ukrajině veškeré zabrané území od únorového začátku invaze, tak by podobná jednání měla v příštích měsících nastat, aby válka mohla skončit.

Ukrajince to samozřejmě nepotěší, protože investovali spoustu krve, slz a utrpení a vůči Rusku panuje z jejich strany nyní silné nepřátelství. Ale jako v každé jiné válce musíte nakonec najít způsob, jak najít společnou řeč, abyste mohli uzavřít mír. A to by mělo být cílem, i když nevím, zda je to možné.

Sám jste zmínil nevraživost Ukrajinců vůči Rusku. Navíc prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že s Putinem o ničem jednat nebude. Potenciální jednání, o kterých mluvíte, by tak mohla proběhnout klidně až za několik let.

Je to hra na páku s cílem způsobit co největší bolest druhé straně. Aby ve chvíli, kdy přijdou strany k vyjednávacímu stolu, mohly získat co nejvíce. To k tomu patří, je to součást války.

Ukrajina ale díky úspěšným protiútokům získala značnou část území zpět. Bude chtít vyjednávat o tom, že by se části území skutečně vzdala?

Bude to hodně bolestivé. Rusko teď financuje válku prodejem fosilních paliv. Do Moskvy se ale vrací tisíce pytlů s mrtvými mladými vojáky. Protesty, které jsou v ulicích, snad znepříjemní život Putinovi. Rusko povolává do války čím dál starší lidi. Tenčí se i zásoby zbraní, tanků, všeho. Útoky na civilisty a dětská hřiště značí jediné: zoufalost. V tomhle tlaku na Putina je potřeba pokračovat.

Když zmiňujete protesty v ulicích ruských měst, máte dojem, že mohou situaci nějak pomoci?

Myslím, že hlas ruského občana nemá dostatečnou sílu, ale každá, byť menší, páka proti Putinovi je k užitku. Každý hlas naštvané matky, otce či dalších členů rodin. Přesto si myslím, že Putina neznepokojuje smrt ruských lidí. Daleko více ho trápí, jak se udržet u moci. Nemá plán B, pokud o ni přijde. Nemůže se začlenit zpátky do ruské společnosti. Pokud Putin odejde, bude to buď v rakvi, nebo v poutech. Takže teď hraje o všechno.

Na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy pořádané Institutem pro politiku a společnost, které jste se v Praze zúčastnil, přišla řeč také na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Byl by konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem na světě, kdyby stále šéfoval Bílému domu?

To neví ani člověk, který tvrdí, že to ví. Trump přistupoval k diplomacii odlišně než současný prezident Joe Biden. Myslím, že by více tlačil na veřejná vystoupení, ve kterých se Biden cítí méně komfortně. Na druhou stranu se domnívám, že Trump se nechá snáze zmanipulovat než Biden, když o něm zahraniční lídři mluví vlídně. Trump byl zkrátka nepředvídatelný.

Očima Saši Mitrofanova: O lítosti na nesprávném hrobě

Komentáře

Trump kandidoval za republikány. V USA se blíží průběžné volby (uskuteční se 8. listopadu). Změní se americká politika vůči válce na Ukrajině, pokud právě republikáni získají v Kongresu většinu?

Ne. Myslím, že na tom se s demokraty shodnou. Myslím, že by vzrostl tlak na ostatní země NATO, aby vydávaly dvě či více procent HDP na obranu. Postoj směrem k podpoře Ukrajiny by se ale nezměnil.

Když jste v letech 2007 až 2009 radil tehdejšímu americkému prezidentu Georgi W. Bushovi, vedly USA koalici, která svrhla iráckou vládu Saddáma Husajna. Vidíte reálně možnost, že by podobný typ koalice vznikl také na podporu Ukrajiny?

Nevidím, protože Spojené státy nevyšlou své vojáky na místo, aby prováděli podobnou činnost jako v Iráku. Ačkoli oslabené Rusko a oslabený Putin určitě jsou v zájmu USA, je tento krok téměř nemožný.

Na konferenci také zaznělo, že hrozbou číslo jedna je pro USA stále Čína. Proč je tedy v zájmu USA oslabené Rusko?

Vysílá to Číně signál, že pokud se pokusí o nějakou vojenskou aktivitu směrem k Tchaj-wanu, ponese si následky. Je to ale zpráva také pro Alžírsko nebo Turecko. Zkrátka země, které mají určité vztahy s Ruskem. Teď vidí, kde se nachází, a pokud se chtějí s Ruskem spojit, bude to pro ně na mezinárodní scéně složitější.

Čína je v americkém dlouhodobém horizontu. Má velkou armádu i potenciál a Spojené státy se nadále musí zaobírat i tímto směrem, nejen na Rusko.

Zelenskyj: Rusko začne jednat o míru, až už nebude moct páchat teror

Válka na Ukrajině

Čína po masivních ruských útocích na ukrajinská města 10. října v podstatě kárala Rusko a vyzvala k deeskalaci konfliktu. Můžeme z toho vyvodit nějaké závěry?

Ano, vidíme určité trhliny. Jsou tady země, které Putinovi poskytovaly určité krytí. Čím víc je ale zákeřný, tím víc se mu začínají vzdalovat. Ale poskytnout vyjádření je snadné. Stejně jako když řeknete, že podporujete Ukrajinu, nebo se vám nelíbí, co Rusko dělá. Mnohem důležitější jsou činy.

Máte na mysli něco konkrétního?

Indie, Čína, Alžírsko a další. Zaznamenali jsme jejich prohlášení, ale přestanou nakupovat ruské zbraně? Přestanou své zbraně Rusku dodávat? Přestanou nakupovat fosilní paliva? Přestanou hlasovat s Ruskem na půdě OSN? Ať uplatňují sankce na ruské oligarchy, odříznou je od bank a nepřijímají Rusy ve své zemi.

Reklama

Výběr článků

Načítám