Článek
Obranná aliance se do války proti Íránu nezapojila, a to i přes četné výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho nečinnost spojenců několikrát rozčílila, vyhrožoval kvůli tomu, že USA vystoupí z NATO, že Washington omezí počet vojáků v Evropě nebo že USA nepřijdou na pomoc evropským zemím, které napadne Rusko.
Podle listu i přes nezapojení členských států tento konflikt „odhalil trhliny v obraně aliance, kvůli nimž by se v případě ruského útoku ocitla v obtížné situaci“.
1. Dochází munice
Válka proti Íránu poukázala na nedostatek munice NATO. USA spotřebovaly přibližně polovinu svých zásob raket do systémů protivzdušné obrany Patriot. Během prvních dní navíc použily tolik raket, co Ukrajina od začátku ruské plnohodnotné války.
Francouzští představitelé pak v prvních dvou týdnech války varovali, že zásoby raket do systémů Aster a Mica již docházejí. Obranné firmy jako Rheinmetall a MBDA rovněž poukázaly na rostoucí poptávku a hrozící nedostatek, napsal list.
Vzhledem k tomu, že Moskva vyrábí „6 000 až 7 000“ útočných dronů měsíčně, spojenci NATO by během „několika týdnů“ zůstali bez drahých protiletadlových raket, uvedl Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník v Royal United Services Institute (RUSI).
To podle něj vytváří „urgentní potřebu cenově dostupnějších stíhacích raket vzduch-vzduch“. Domnívá se, že NATO by se mělo zaměřit na levnější alternativy k systému Patriot, jako je laserem naváděná raketa AGR-20, a vybudovat pasivní obranu, jako jsou zpevněné betonové úkryty pro letadla.
Jedna osoba obeznámená se situací uvedla, že nedostatek munice do systémů protivzdušné obrany bude jedním z témat na červencovém setkání NATO v Ankaře.
2. Nevýhoda ve vzduchu
To, že Írán dokáže i přes americkou leteckou kampaň dál útočit na sousední státy Perského zálivu tisíci raketami a drony, ukazuje ‚jasné limity představy, že lze zemi bombardováním donutit ke kapitulaci‘ konvenčními letadly,“ uvedl Pieter Wezeman ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru.
NATO kvůli tomu podle Bonka musí přehodnotit koncept vzdušné převahy a najít kreativní řešení k odrazení Ruska. Jako příklad uvedl výrazné navýšení investic do zbraní pro přesné údery na dlouhé vzdálenosti, které jsou schopné zasáhnout ruské továrny na drony a vojenské objekty hluboko uvnitř země.
„Pokud se nám podaří získat vzdušnou převahu nad územím, kde probíhají boje, pak by i samotná Evropa mohla zničit ruské síly v terénu,“ řekl a navrhl zvýšit nákupy amerických raket AGM-88G s dosahem až 300 kilometrů.
3. Nedostatečně vybavené námořnictvo
Omezené zapojení Evropy v Perském zálivu ilustrovalo obrovský nedostatek investic do námořnictva Severoatlantické aliance. „Nejjasnějším příkladem je Velká Británie,“ napsal list. Zmínil, že Británii trvalo tři týdny, než dostala torpédoborce HMS Dragon do Středozemního moře. Krátce poté kvůli technickým potížím odplula zpět do přístavu.