Článek
„Otázkou určitě je, jak budeme při osobním setkání schopni prezentovat naše názory,“ předeslal Medvěděv v rozhovoru s BBC, když mluvil o dopise, který od Obamy obdržel. „Když jsem ho četl, byl jsem překvapen, kolik myšlenek v něm se shoduje s mými,“ prohlásil šéf Kremlu.
„Otázkou určitě je, jak budeme při osobním setkání schopni prezentovat naše názory,“ předeslal Medvěděv v rozhovoru s BBC, když mluvil o dopise, který od Obamy obdržel. „Když jsem ho četl, byl jsem překvapen, kolik myšlenek v něm se shoduje s mými,“ prohlásil šéf Kremlu.
V článku v listu The Washington Post pak Medvěděv označil za „bezprostřední prioritu“ odzbrojení. Naznačil tím, že Rusko je ochotné jednat o odzbrojení obou zemí. „Přání zajistit si jednostranně absolutní bezpečnost je nebezpečná iluze. Je pro mne povzbudivé, že si to naši noví partneři ve Washingtonu uvědomují,“ napsal.
Obama po zvolení loni v listopadu prohlásil, že chce „resetovat vztahy s Moskvou“ a začít znovu. V únoru pak nastínil projekt snížení strategických útočných zbraní až o 80 procent.
Obama po zvolení loni v listopadu prohlásil, že chce „resetovat vztahy s Moskvou“ a začít znovu. V únoru pak nastínil projekt snížení strategických útočných zbraní až o 80 procent.
Nadějné sbližování Obamy s Medvěděvem provázejí i dva úsměvné detaily. Prezidenti se jednak poprvé scházejí na apríla, a když šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová dala počátkem měsíce svému ruskému kolegovi symbolické resetovací tlačítko, bylo na něm chybou překladu v ruštině napsáno pěregruzka tedy přetížení místo pěrezagruzka, jak zní správný překlad slova reset.
Na pořadu jaderné odzbrojení
Ministři zahraničí počátkem března potvrdili vůli obou stran pokročit v jaderném odzbrojení a od prezidentů se čeká, že v Londýně schválí další postup. Ve hře je sjednání nové závazné smlouvy, která nahradí stávající START 1 z roku 1991, jejíž platnost vyprší 5. prosince.
Obama a Medvěděv navázali první kontakt bezprostředně po Obamově vítězství loni v listopadu, kdy spolu hovořili telefonicky. Poté si vyměnili i dopisy. Mezi Washingtonem a Moskvou to jiskří kvůli rozšiřování NATO o bývalé sovětské republiky a kolem projektu americké protiraketové obrany v Evropě.
Prezident USA Barack bama s manželkou Michelle vychází ze speciálu Air Force One na lonýnském letišti Stansted.
Kreml zkusil cukr a bič
Po Obamově zvolení ruský prezident prohlásil, že v případě umístění štítu v Evropě, rozmístí v Kaliningradu rakety Iskander, jimiž americká zařízení v případě konfliktu zničí. Z Moskvy přišly zprávy o možné dislokaci ruských strategických bombardérů na Kubě a ve Venezuele, i o realizaci už dohodnutého prodeje protivzdušných raket S-300 Íránu, či o modernizaci ruských sil v přímé reakci na plány dalšího rozšiřování NATO.
Po Obamově zvolení ruský prezident prohlásil, že v případě umístění štítu v Evropě, rozmístí v Kaliningradu rakety Iskander, jimiž americká zařízení v případě konfliktu zničí. Z Moskvy přišly zprávy o možné dislokaci ruských strategických bombardérů na Kubě a ve Venezuele, i o realizaci už dohodnutého prodeje protivzdušných raket S-300 Íránu, či o modernizaci ruských sil v přímé reakci na plány dalšího rozšiřování NATO.
Po Obamově zvolení ruský prezident prohlásil, že v případě umístění štítu v Evropě, rozmístí v Kaliningradu rakety Iskander, jimiž americká zařízení v případě konfliktu zničí. Z Moskvy přišly zprávy o možné dislokaci ruských strategických bombardérů na Kubě a ve Venezuele, i o realizaci už dohodnutého prodeje protivzdušných raket S-300 Íránu, či o modernizaci ruských sil v přímé reakci na plány dalšího rozšiřování NATO. Spekulace vyvolal v březnu Obamův dopis, který se dal pochopit i jako nabídka výměnného obchodu – zrušení projektu štítu v Evropě za pomoc s íránským jaderným programem. Obama totiž podle svých slov napsal, že pomine-li nebezpečí z Íránu, štít nebude potřeba.
Po Obamově zvolení ruský prezident prohlásil, že v případě umístění štítu v Evropě, rozmístí v Kaliningradu rakety Iskander, jimiž americká zařízení v případě konfliktu zničí. Z Moskvy přišly zprávy o možné dislokaci ruských strategických bombardérů na Kubě a ve Venezuele, i o realizaci už dohodnutého prodeje protivzdušných raket S-300 Íránu, či o modernizaci ruských sil v přímé reakci na plány dalšího rozšiřování NATO. Spekulace vyvolal v březnu Obamův dopis, který se dal pochopit i jako nabídka výměnného obchodu – zrušení projektu štítu v Evropě za pomoc s íránským jaderným programem. Obama totiž podle svých slov napsal, že pomine-li nebezpečí z Íránu, štít nebude potřeba.
Medvěděv spojení obou otázek otevřeně odmítl, nicméně před odletem do Londýna dal najevo, že o raketové obraně je možné se s Washingtonem dohodnout.
Středeční program Baracka Obamy v Londýně
Americký prezident se nesetká ve středu jen se svým ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem. Nejokázalejší z dnešních Obamových setkání a také zkouškou jeho protokolu bude přijetí u královny Alžběty II. Prezident současně oplácí nedávnou návštěvu britskému premiérovi Gordonu Brownovi, jenž je hostitelem summitu G20, ale sejde se i s vůdcem konzervativní opozice Davidem Cameronem.
Obama se dnes rovněž poprvé setká s čínským prezidentem Chu Ťin-taem a ve dvoustranných setkáních bude pokračovat i zítra na okraj G20 se saúdským králem Abdullahem a indickým premiérem Manmohanem Singhem.