Článek
„Dokument byl zřejmě připraven Rusy ještě před ruskou invazí. Mimo jiné předpokládal uznání anexe Krymu, takzvanou nezávislost východních oblastí Ukrajiny, snížení velikosti ukrajinské armády, dvojjazyčnost (ruština a ukrajinština jako úřední jazyky), zákaz vstupu do NATO, věčnou neutralitu a tak dále,“ prohlásil pro polský server Kumoch.
Ten dále uvedl, že se v předložené ruské dohodě objevily i ryze ponižující prvky, jako je závazek k denacifikaci Ukrajiny nebo zavedení „kultu Velké vlastenecké války“, což je ruský výraz pro druhou světovou válku v letech 1941 až 1945. Tento konflikt sice začal o dva roky dříve, tehdejší Sovětský svaz ale podepsal s nacistickým Německem pakt o neútočení, který Hitler operací Barbarossa porušil.
„Šlo o věci, které země A nikdy nevnucuje zemi B. Rusko přineslo celý seznam zákonů, které má Ukrajina změnit. Začalo to ústavou,“ uvedl dále Kumoch, podle něhož i přes takto absurdní požadavky Ukrajinci s Rusy dále jednali.
Rusko láká rodiny na Den dětí do Severní Koreje
„Oni zdvořile krok za krokem napsali, proč by měl být určitý bod z dohody odstraněn. Ale jednání nepřerušili. Byla to trochu promyšlená akce. Ukrajinci čekali, až se Rusové odhalí. A Rusové skutečně projevili netrpělivost a v jednom okamžiku se odhalili,“ uvedl.
Ukrajinci následně podle něho vlákali Rusy do pasti, když do dohody přidali pasáž o dodržování Budapešťského memoranda, které Ukrajinci podepsali v roce 1994 s Ruskem. Toto memorandum výměnou za vzdání se jaderných zbraní zaručovalo Ukrajině bezpečnost a územní celistvost. Memorandum následně Rusko porušilo anexí Krymu v roce 2014 a o osm let později plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.
Rusku se ale přidání Budapešťského memoranda do dohody nelíbilo. „Ruský vyjednavač písemně odpověděl, že je to nepřijatelné, protože se změnily hranice. A tím to skončilo. Rusko tak přiznalo, že provádí pokus o dobytí ukrajinského území. To jsme samozřejmě věděli, ale jedna věc jsou fakta a druhá věc je oficiálně přiznat, že se někdo snaží hodit princip nedotknutelnosti hranic do koše,“ sdělil Kumoch.
Vzdát se Krymu? Možná tehdy
Bývalý polský velvyslanec v Turecku Kumoch dále uvedl, že kdyby Rusové tehdy přišli k jednacímu stolu s tím, že by byl mír výměnou za uznání anexe Krymu, tak by Ukrajinci možná souhlasili.
Polsko zadrželo devět podezřelých ze sabotáží na pokyn Ruska
„Když o tom dnes přemýšlím a vzpomenu si přesně na všechna tehdejší jednání, mám dojem, že kdyby Rusové tehdy dali na stůl zmrazení otázky Krymu a stažení k hranicím z 23. února, pak by možná Ukrajina v zájmu vlastního obyvatelstva souhlasila. Zdůrazňuji: možná,“ uvedl Kumoch.
„Základní otázka by však zůstala otevřená: Pokud Ukrajina nevstoupí do NATO, kdo zaručí, že Rusko znovu nezaútočí? Protože memorandum z roku 1994 selhalo a protože Rusko požaduje snížení počtů v ukrajinské armádě. Kdo dá Ukrajině základní záruky?“ ptal se v rozhovoru rétoricky.
Na to mu redaktor řekl, že by Putin dal Ukrajincům „čestné slovo“. „No, a právě na tom všechna jednání ztroskotala,“ odvětil Kumoch.
Ukrajinci ale podle něho měli svoji vlastní odpověď na tuto otázku. Chtěli totiž stejné záruky, jaké pro členy Severoatlantické aliance má článek 5.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každý z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.
Vojáci NATO už na Ukrajině jsou. Nejedná se o eskalaci, prohlásila estonská premiérka
„Čtěte tedy: vstup do NATO zadními vrátky. Za těchto podmínek stěží reálné. Realistická ale byla jiná varianta: neutralita, ale ozbrojená. Ukrajina mimo NATO, ale se silnou armádou, národní gardou, totální obranou. Něco jako Finsko, ale mnohem větší, na steroidech,“ vysvětlil ukrajinský plán Kumoch, který také působil jako velvyslanec ve Švýcarsku.
Bývalý dvojnásobný velvyslanec dále uvedl, že ukrajinská delegace, která s tou ruskou jednala v Bělorusku nebo Turecku, nikdy nezvažovala, že by do jednání zakomponovala možnost vzdání se určitých oblastí výměnou za mír.
„Tak daleko nikdo nešel. Ukrajinská delegace se nikdy neodchýlila od zásady nedotknutelnosti hranic,“ prohlásil Kumoch s tím, že kvůli otázce územní celistvosti nikdy v jednáních nedošlo k pokroku.
Ruská federace anektovala Krymský poloostrov zkraje roku 2014, 24. února 2022 následně zahájila invazi na Ukrajinu, kterou kryje pod názvem „speciální vojenská operace“. V prvních týdnech po invazi probíhala mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, za Bělorusko je zprostředkoval vůdce Alexandr Lukašenko, za Turecko zase prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Podle Kumocha první návrh Ukrajina dostala 17. března 2022, další v dubnu a pak již konkrétní jednání neprobíhala.
Rusko chce změnit námořní hranice s Finskem a Litvou
