Článek
„Nabídka práce musí být součástí integrační služby, kterou příchozím poskytujeme. Pokud žadatelé o azyl tuto nabídku nepřijmou, mělo by dojít ke snížení dávek,“ řekl deníku Bild Alexander Dobrindt, místopředseda poslanecké frakce opoziční CDU/CSU ve spolkovém sněmu.
Jeho slova mohou předznamenat měnící se přístup k běžencům a trhu práce v Německu. Hlasy podporující de facto pracovní povinnost pro azylanty znějí již delší dobu z regionální a místní úrovně.
Ve společném prohlášení se za to postavili například šéfové okresů v jižní spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Ve sporu o migranty chránily německého starostu obušky
V dokumentu citovaném deníkem Süddeutsche Zeitung (SZ) se mj. píše o „naléhavé potřebě, aby si uprchlíci rychle našli práci, nejlépe v neziskovém sektoru“.
Požadavku okresních radních jsou nakloněni také představitelé měst a obcí.
„Náš sociální stát pomáhá těm, kteří pomoc potřebují. Máme však také právo očekávat, že každý jednotlivec v rámci svých možností přispěje k úspěchu společnosti, a to i veřejně prospěšnými pracemi,“ uvedl Steffen Jäger, předseda Sdružení měst a obcí (Gemeindetag) Bádenska-Württemberska.
Stálou práci má asi polovina uprchlíků
Podle statistiky OECD pět let po příchodu do země v Německu pracuje na trvalý úvazek asi polovina uprchlíků. O něco větší podíl pracujících je mezi muži.
Politici při úvahách o souvislosti mezi sociálními dávkami a případnou povinností přijmout nabízené pracovní místo často zmiňují i aktuální nedostatek pracovníků v řadě profesí. Mezi nimi jsou sociální služby, ale i stavebnictví.
Někteří experti se ale k případné pracovní povinnosti pro azylanty staví rezervovaně. Enzo Weber z Institutu pro výzkum trhu práce a zaměstnanosti nedoporučuje nutit uprchlíky k dotovaným veřejně prospěšným pracím.
„Potřebujeme migranty dostat do běžných pracovních pozic v byznysu (…) Bylo by to dobré i pro zaměstnavatele, kteří potřebují mít jistotu při plánování,“ uvedl.
Každý druhý Němec by bral méně uprchlíků, potvrdil průzkum
