Hlavní obsah

Íránskou odvetu nelze vyloučit ani v Evropě. Německo varovalo před spícími buňkami

Po izraelsko-amerických úderech na Írán a zabití ajatolláha Alího Chameneího nelze vyloučit ani odvetné akce v Evropě, například ze strany íránských „spících buněk“. Šéf německého parlamentního kontrolního výboru pro tajné služby Marc Henrichmann před tím varoval v neděli v listu Süddeutsche Zeitung (SZ). Německá kontrarozvědka má obavy zejména z útoků na ambasády, americké základny, synagogy nebo židovské školy.

Foto: Profimedia.cz

Shromáždění na podporu izraelsko-amerických útoků proti íránskému režimu v Berlíně

Článek

„Íránský režim v minulosti opakovaně prokázal, že teror provádí i za svými vlastními hranicemi,“ řekl Henrichmann deníku SZ. „Odvetná opatření, mimo jiné i ze strany íránských ‚spících buněk‘ v Evropě, nelze vyloučit,“ dodal politik vládní CDU s tím, že režim v Teheránu nyní bojuje o své přežití a že v případě potřeby bude nutné upravit bezpečnostní opatření.

Německá civilní kontrarozvědka BfV přitom poukazuje na „pokračující vysokou abstraktní hrozbu pro instituce v Německu, které jsou blízké Izraeli a USA“. Mezi tyto možné cíle patří i diplomatické mise nebo vojenské základny. „Je třeba předpokládat, že potenciálními cíli možných odvetných opatření jsou také židovské veřejné instituce, jako jsou školy a synagogy,“ dodala BfV.

Deník SZ také upozorňuje, že ačkoli v Německu dosud nebyly hlášeny žádné útoky proti příslušníkům íránské opozice, v jiných evropských zemích už k takovým incidentům dříve došlo. „Bezpečnostní orgány se domnívají, že íránské služby monitorují demonstrace v Německu, konkrétně za účelem špehování a identifikace opozičních osobností,“ píše list s tím, že například v sobotu v Hamburku demonstrovalo několik tisíc odpůrců íránského režimu. Další shromáždění íránské opozice, kde se očekává 5 000 účastníků, bylo naplánováno na neděli odpoledne u Braniborské brány v Berlíně.

Spolkové ministerstvo vnitra v čele s Alexandrem Dobrindtem (CSU) zatím vzkázalo, že německé úřady i bezpečnostní složky jsou „velmi ostražité“ a v případě potřeby bezpečnostní opatření upraví.

Německý kancléř Friedrich Merz podle SZ kvůli nynějšímu dění na Blízkém východě ve veřejných vyjádřeních opatrně balancuje - na jedné straně zdůraznil, že Berlín se na útocích vůči Íránu nijak nepodílel, současně si ale dal pozor, aby izraelsko-americké údery nijak neodsoudil. Stejně jako britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron přitom vyzval k obnovení jednání s Íránem. Na úterý je také plánovaná schůzka Trumpa a Merze. Podle deníku ale není zcela jisté, zda nebude kvůli aktuální situaci odložena.

Útok na Írán

IzraelUSA zahájily 28. února 2026 preventivní údery na Írán. Během nich byla zabita řada vysokých íránských představitelů, zemřel také vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán v odvetě útočí raketami a drony nejen na Izrael, ale i na ostatní arabské země, ve kterých jsou americké základny. Novinky sledují veškeré dění v on-line reportáži.

Výběr článků

Načítám