Článek
„Íránský režim v minulosti opakovaně prokázal, že teror provádí i za svými vlastními hranicemi,“ řekl Henrichmann deníku SZ. „Odvetná opatření, mimo jiné i ze strany íránských ‚spících buněk‘ v Evropě, nelze vyloučit,“ dodal politik vládní CDU s tím, že režim v Teheránu nyní bojuje o své přežití a že v případě potřeby bude nutné upravit bezpečnostní opatření.
Německá civilní kontrarozvědka BfV přitom poukazuje na „pokračující vysokou abstraktní hrozbu pro instituce v Německu, které jsou blízké Izraeli a USA“. Mezi tyto možné cíle patří i diplomatické mise nebo vojenské základny. „Je třeba předpokládat, že potenciálními cíli možných odvetných opatření jsou také židovské veřejné instituce, jako jsou školy a synagogy,“ dodala BfV.
Deník SZ také upozorňuje, že ačkoli v Německu dosud nebyly hlášeny žádné útoky proti příslušníkům íránské opozice, v jiných evropských zemích už k takovým incidentům dříve došlo. „Bezpečnostní orgány se domnívají, že íránské služby monitorují demonstrace v Německu, konkrétně za účelem špehování a identifikace opozičních osobností,“ píše list s tím, že například v sobotu v Hamburku demonstrovalo několik tisíc odpůrců íránského režimu. Další shromáždění íránské opozice, kde se očekává 5 000 účastníků, bylo naplánováno na neděli odpoledne u Braniborské brány v Berlíně.
Spolkové ministerstvo vnitra v čele s Alexandrem Dobrindtem (CSU) zatím vzkázalo, že německé úřady i bezpečnostní složky jsou „velmi ostražité“ a v případě potřeby bezpečnostní opatření upraví.
Německý kancléř Friedrich Merz podle SZ kvůli nynějšímu dění na Blízkém východě ve veřejných vyjádřeních opatrně balancuje - na jedné straně zdůraznil, že Berlín se na útocích vůči Íránu nijak nepodílel, současně si ale dal pozor, aby izraelsko-americké údery nijak neodsoudil. Stejně jako britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron přitom vyzval k obnovení jednání s Íránem. Na úterý je také plánovaná schůzka Trumpa a Merze. Podle deníku ale není zcela jisté, zda nebude kvůli aktuální situaci odložena.
