Článek
Ratifikace švédské žádosti o vstup do NATO tureckým parlamentem se v kuloárech s prodejem 40 nových amerických bojových letounů F-16 Turecku spojuje už dlouho. Ankara dlouho odůvodňovala váhání tím, že Švédsko nedostatečně potírá organizace, které Turecko považuje za teroristické. Jde například o Stranu kurdských pracujících či milice YPG, které působí v Sýrii. Erdogan také silně kritizoval pálení koránu ve Stockholmu.
Nyní ale vyrukoval s pravdou ven a natvrdo řekl, o co mu jde. V souvislosti s ratifikací švédské žádosti řekl, že americký Kongres stále projednává tureckou žádost o nákup letounů F-16, a navrhl obě záležitosti spojit.
Americký stíhací letouny F-16. Ilustrační foto
„Podnikněme tyto kroky ve stejnou dobu,“ vyzval podle Yeni Şafak turecký prezident s tím, že on své závazky splnil už tím, že žádost postoupil do parlamentu, jehož zahraniční výbor ji nyní projednává. Harmonogram schválení ale zatím není jasný, bez ohledu na opakované žádosti šéfa NATO Jense Stoltenberga, aby se „věci pohnuly“.
Schválení švédské žádosti ale není jen v rukou Erdogana. Jeho strana AKP totiž nemá v parlamentu většinu, a tak záměr musí podpořit část poslanců z nacionalistické MHP, která s Erdoganem spolupracuje, nebo opozice.
Erdogan předložil tureckému parlamentu ratifikaci vstupu Švédska do NATO
Vydírá i Maďarsko
Ratifikaci musí navíc schválit i maďarský parlament, který také zdržuje. Budapešť přitom podmiňuje schválení tím, že „Švédsko musí obnovit svůj respekt v bilaterálních vztazích k Maďarsku“.
Situace není jednoduchá ani v USA. Prodej 40 letounů F-16 Turecku a modernizaci dalších letadel tohoto typu již schválila americká vláda, v Kongresu má ale obchod řadu odpůrců. Turecko v této souvislosti už uvedlo, že by mohlo místo F-16 koupit evropské bojové letouny Eurofighter. Muselo by ale dosáhnout změny postoje Německa, které eventuálnímu prodeji není nakloněno.
Turecko kritizuje USA, že spojují prodej F-16 a vstup Švédska do NATO
