Démonický banderovský sabat v Česku. Dejte Sudety Němcům, obul se Medvěděv do Lipavského

„Pomoc EU by měla být zaměřena především na to, aby si Ukrajina vzala zpět Krym. To si myslí takzvaný ministr zahraničních věcí České republiky a tento názor vyslovil na démonickém banderovském sabatu, který se v jeho zemi koná,“ rozohnil se Medvěděv na sociální síti X.

„Opravdu stateční lidé, ale bezmozci. Takže chcete spravedlnost podle nacistického vzoru? Pak tam v Česku učiňte rozhodnutí a vraťte Sudety Němcům a obnovte Sudetenland,“ uzavírá nynější místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, který je svými divokými vyjádřeními na sociálních sítích dobře známý.

Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se konal loni v říjnu v chorvatském Záhřebu, letos se setkání uskutečnilo v Praze.

„Politikou Evropské unie a všech demokratických zemí by mělo být obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích hranic z roku 1991, včetně Krymu,“ řekl Lipavský tento týden během summitu. Zároveň označil za nebezpečné spekulace, že by Rusku mohlo být nabídnuto ponechání Krymu výměnou za mír.

Krymský poloostrov má složitou historii, v 10. a 11. století jej ovládala Kyjevská Rus, považovaná za kolébku dnešního Ruska, Ukrajiny i Běloruska. Od 13. do 18. století území spravovali Tataři, kteří se v průběhu času stali vazaly osmanské říše. Ta se území po prohrané válce s Ruskem vzdala a poloostrov anektovala carevna Kateřina II.

O připojení Krymu k Ukrajinské SSR rozhodl až v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov. Po rozpadu Sovětského svazu se ruskojazyčný Krym se širokou autonomií stal součástí samostatné Ukrajiny.

Ruskou anexi ukrajinského Krymského poloostrova, kterou Moskva dokončila 21. března 2014, dosud uznala jen hrstka zemí světa, jako například Bělorusko, Kuba, Severní Korea či Sýrie.

Sudety jsou německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, kam už od středověku na pozvání českých panovníků přicházeli němečtí osadníci, aby zkultivovali málo obývanou oblast.

Po Mnichovské dohodě z roku 1938 byla oblast se silným německým osídlením připojena k nacistickému Německu a české obyvatelstvo bylo vyhnáno. Po druhé světové válce byla z českého pohraničí odsunuta většina Němců, z celého Československa jich musely odejít zhruba tři miliony.

Stěpan Bandera byl lídrem krajně pravicové militantní Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B). Narodil v Rakousku-Uhersku v Haliči a vyrostl v Polsku.

Od mládí zapojen do nacionalistických organizací, v roce 1934 zorganizoval atentát na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackiho. Byl odsouzen k smrti, následně byl trest změněn na doživotí.

Po německo-sovětské invazi do Polska v roce 1939 a přestěhoval se do Krakova. Po invazi nacistického Německa do Sovětského svazu oznámil v roce 1941 vytvoření ukrajinského státu v Němci ovládaném Lvově. Nacisté přes Banderův slib spolupráce s vyhlášením nesouhlasili a Bandera byl zatčen gestapem.

Až v září 1944 byl propuštěn Němci v naději, že bude moci bojovat proti sovětskému postupu. Po válce se Bandera se svou rodinou usadil v západním Německu, v roce 1959 byl zavražděn agentem sovětské KGB v Mnichově.

Bandera zůstává i na samotné Ukrajině vysoce kontroverzní postavou. Jedni jej oslavují jako národního hrdinu, další - zejména na jihu a východě země - jej považují za nacistického kolaboranta a válečného zločince.

Ukrajinští nacionalisté označovaní Sověty souhrnně jako „banderovci“ byli během druhé světové války zodpovědní za masakry množství zejména polských či židovských civilistů, samotný Bandera měl však v době svého uvěznění na tyto skupiny neměl přímý vliv.