Hlavní obsah

České předsednictví v Radě EU skončilo, převezme ho Švédsko

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

1. 1. 2023, 0:25Praha

České předsednictví v Radě Evropské unie v neděli po půlroce skončilo, nově bude v čele bloku od ledna Švédsko. Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

Článek

Premiér Petr Fiala (ODS) předsednictví zhodnotil jako úspěšné, pomohlo podle něj prosazovat zájmy českých občanů a ukázalo profesionalitu lidí, kteří se na něm podíleli. Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Česko obstálo a ukázalo, že dokáže vést Evropu. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že ČR dosáhla v každé z priorit poměrně výrazného pokroku, posunout se ale podle něj příliš nepodařilo otázku migrace.

Podle opozice vláda předsednictví nevyužila dostatečně. Například podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) sice tým úředníků úkoly zvládl skvěle, nicméně pracoval s politickými zadáními, kterým chyběla odvaha.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

Vláda chce od Unie půjčku až 150 miliard

Ekonomika

EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina.

Veto Rakouska a Nizozemska

Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.

Rakouský postoj podle ministra Beka všechny překvapil. Hrozí to, že skepse občanů odmítnutých zemí vůči EU naroste, zklamáním to ale je i pro všechny další státy, které v budoucnu o vstup do Schengenu usilovat budou, řekl nedávno ČTK.

Výdaje na předsednictví činily zhruba 2,3 miliardy korun, sdělila ředitelka odboru pro předsednictví při úřadu vlády Alice Krutilová. Z centrálního rozpočtu šlo 1,835 miliardy korun, dalších zhruba 500 milionů pak platily resorty ze svých kapitol. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy Kč.

Experti hodnotí předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi 48 tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v EU s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze.