Hlavní obsah

Babiš s Putinem jednat nebude, Evropu přitom zkritizoval za nečinnost

Aktualizováno

Premiér Andrej Babiš zkritizoval Evropu, že dosud nebyla ochotna jednat s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Podle něj se evropští představitelé až teď probírají a začínají o tom mluvit, což doplnil úvahou, zda už není příliš pozdě. Babiš to řekl v rozhovoru pro maďarský server Mandiner, o kterém informují zejména ruská média. Na dotaz, zda by Babiš s Putinem jednal sám, mluvčí vlády Karla Mráčková Novinkám sdělila, že určitě ne.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Premiér Andrej Babiš

Článek

Babiš v rozhovoru nejprve hovořil o tom, že maďarský premiér Viktor Orbán byl jediný, který udržoval přímý kontakt s Moskvou. Zmínil, že za to Orbána v Evropě kritizovali.

„Nyní se konečně stále častěji hovoří o tom, že i Evropa by měla vést přímá jednání s Putinem,“ cituje ruský list Kommersant Babiše, který před dvěma dny poskytl rozhovor maďarskému Mandineru.

Ruský server The Insider připomněl, že tato slova jsou v přímém rozporu s tím, co Andrej Babiš tvrdil v minulosti. „Nikdy jsem s Putinem nejednal a ani to nemám v plánu,“ cituje server jedno z předchozích Babišových vyjádření.

Kromě The Insideru a Kommersantu si Babišovy kritiky vůči EU všiml také ruský bulvární deník Moskovskij Komsomolec, ruský server RBK, ruskojazyčné vydání německé stanice Deutsche Welle nebo i ruská státní agentura TASS.

K rozhovoru se Novinkám vyjádřila mluvčí vlády Karla Mráčková, která potvrdila Babišova slova o nutnosti jednat s Putinem. „Pokud se má vyjednat mírová dohoda, těžko to lze udělat bez všech stran konfliktu, a buď v tom Evropa chce hrát aktivní roli, nebo ne,“ uvedla.

Na dotaz, zda by se jednáním s Putinem zhostil sám Babiš, odpověděla následovně: „Pan premiér s Putinem určitě jednat ale nebude, Unie jistě vybere lídra některého z velkých členských států.“

Evropský vyjednavač

Minulý týden bruselský list Politico uvedl, že evropské státy tlačí na EU, aby jmenovala vyjednavače pro mírové rozhovory s Ruskem o válce na Ukrajině. Podle listu tuto ideu nejvíce prosazuje italská premiérka Giorgia Meloniová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Římu a Paříži se pak podle tří diplomatů, se kterými list hovořil, podařilo přesvědčit některé další země, aby tento návrh podpořily.

Výběr článků

Načítám