Článek
Meziroční inflace se ještě nedávno držela pod dvěma procenty, když jí pomáhaly levnější potraviny a to, že vláda od ledna zbavila domácnosti a firmy poplatku za obnovitelné zdroje energie a hradí je ze státního rozpočtu.
Tyto vlivy jsou však dočasné. Už v září jádrová inflace, která očišťuje vývoj cen od kolísavých položek, jako jsou potraviny či paliva, překročila tři procenta. Ceny služeb rostly tempem výrazně přes čtyři procenta a zrychlil také růst cen zboží.
V říjnu podle odhadu Českého statistického úřadu vzrostla celková cenová hladina meziročně o 2,4 procenta. Oproti předchozímu měsíci tak meziroční tempo mírně zpomalilo, meziměsíčně se však ceny zvýšily o 0,4 procenta. Podle ekonomů jde o dočasný výkyv a zrychlování inflace bude pokračovat.
Centrální banka tomuto trendu nemůže podle analytiků nečinně přihlížet, i když hypotéky a další úvěry kvůli jejím vyšším sazbám patrně ještě více zdraží. Už nyní se přitom nabídkové úrokové sazby hypoték blíží k šesti procentům. Jsou nejvýše od ledna 2024 a spolu s vysokými cenami nemovitostí zamezují rostoucímu počtu lidí v koupi bytu či domu.
„Efekt poplatku za obnovitelné zdroje vůči inflaci na přelomu roku zmizí a potraviny budou jen stěží dál zlevňovat. K tomu nás čeká zdražování energií, takže další malé zvýšení sazeb Českou národní bankou by jen odpovídalo situaci,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Na světových trzích už ceny potravin v posledních měsících rostou. Zdražují zejména obiloviny, rostlinné oleje a cukr.
ČNB letos základní sazbu nejprve držela na 3,5 procenta. V červnu ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta a na této úrovni ji ponechala v srpnu a září.
Drahé energie jako hrozba
Velkým rizikem je podle ekonomů další vývoj konfliktu USA s Íránem a situace v Perském zálivu. Drahé energie se mohou postupně promítnout do nákladů firem a následně do cen pro zákazníky. „Energetický šok z války v Íránu už trvá tak dlouho a nabývá takové intenzity, že se nevyhnutelně začne propisovat i do zbytku ekonomiky,“ varoval analytik společnosti Investika Vít.
Problémem ale nejsou jen energie. Hradil upozornil, že česká ekonomika čelila zvýšeným inflačním tlakům už před vypuknutím konfliktu, především ve službách a na trhu s nemovitostmi.
K tomu podle Hradila hrozí, že se začne roztáčet „sebenaplňující všeobecná inflační panika“, kterou je nutné tlumit hned v zárodku.
Poukázal také na růst sazeb v zahraničí. Pokud by ČNB jako jedna z mála centrálních bank sazby nezvýšila, mohla by podle něj oslabit koruna, což by dále prodražilo dovážené energie. Dalším proinflačním rizikem jsou stoupající výdaje vlády.