Hypotéka pro příští vlády. Experti sepsuli plány pro obranu

Když má okomentovat zbrusu novou českou armádní koncepci, servítky si bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý nebere: „Je to taková hypotéka do budoucnosti, kterou nynější kabinet přesouvá na budoucí vlády.“

Napjatě očekávaný strategický dokument, který vláda schválila v pondělí, vypočítává úkoly, jež je třeba splnit, aby země byla obranyschopná.

Experti, které redakce oslovila, se ovšem shodují, že pro dosažení stanovených cílů nevyčleňuje ministerský sbor dostatek peněz. A varují, že schopnosti českých vojáků tak budou i nadále zaostávat za tím, co mají v rámci Severoatlantické aliance zajišťovat.

Například ekonom Jan Pavel z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy kritizuje fakt, že vláda chce do konce svého mandátu držet obranné výdaje pouze na dvou procentech hrubého domácího produktu, tedy na nepodkročitelné výši, k níž nás zavazuje členství v NATO. „Ve srovnání se zeměmi, které už dnes investují 3,5 procenta HDP, se bude naše bojeschopnost propadat,“ upozornil pro Novinky.

Připomíná také, že zmiňovaného podílu Česko slíbilo dosáhnout nejpozději do roku 2035. Držet tedy výdaje dlouho dole a začít je pak nárazově zvyšovat až na poslední chvíli, nedává podle něj strategický ani ekonomický smysl.

Hrozí, že dodavatelé budou v takovém případě vystaveni poptávkovému šoku. „Když zakázky rozkládáte v čase, je vysoká pravděpodobnost, že dostanete lepší ceny, než když po výrobcích všechno chcete najednou a hned,“ vysvětlil Pavel.

Analytik Jiří Vyčichlo z Asociace pro mezinárodní otázky se pak pozastavuje nad tím, že premiér Andrej Babiš (ANO) sice o obraně hovoří jako o prioritě, zároveň na ni ale škrtí rozpočet.

„Pokud vláda označuje například protivzdušnou a protidronovou obranu za své priority, ale současně omezené financování zpomaluje jejich rozvoj i výstavbu dalších klíčových vojenských schopností, vyvolává to oprávněné pochybnosti o proveditelnosti celé koncepce,“ poukázal pro Novinky.

Právě dlouhodobé podfinancování a odkládání modernizačních projektů patří podle Vyčichla k hlavním příčinám současného stavu armády, který koncepce sama popisuje jako neutěšený. „Nejde o nový problém, ale o dlouhodobě známý strukturální jev,“ podotkl.

Česko dlouhodobě není schopno plnit více než dvě třetiny požadavků NATO na potřebnou výzbroj, zásoby a infrastrukturu. „Jestliže Česká republika již nyní zaostává v naplňování značné části aliančních požadavků, další zpomalování výstavby armády tento deficit jen dále prohloubí,“ varoval Vyčichlo.

Podle analytika rozvoj ozbrojených sil vyžaduje především dlouhodobou kontinuitu a předvídatelné financování, a to nezávislé na střídání vlád. „Bez odpovídajícího rozpočtového zajištění tak i dobře zpracovaná koncepce zůstane pouze souborem ambiciózních cílů na papíře,“ uzavřel.

Znepokojení vyjádřil i vrchní velitel českých ozbrojených sil, prezident Petr Pavel, který se jednání vlády, při němž byla nová armádní koncepce schválena, účastnil. Ve svém komentáři připomněl, že se naprostá většina členských zemí NATO „dokázala v rámci priorit postavit za zvýšení výdajů na obranu a k dosažení stavu, kdy jejich armády budou schopné plnit svoje úkoly“.

Jinými slovy nebýt „černými pasažéry“, jak naši současnou situaci charakterizoval v úvodu citovaný armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.