Hlavní obsah

V záchranu své rodiny doufá i afghánská konzulka v Praze

22. 8. 2021, 15:50

Na kábulském letišti roste zoufalství a nervozita tisíců lidí. Po evakuaci 170 Afghánců do Prahy tento týden tam čeká na českou pomoc stále několik afghánských spolupracovníků. V obavách přežívá i rodina afghánské konzulky Neginy Susan Faizové, která působí na pražském konzulátu.

Foto: Uscentcom/nicholas Guevara, Reuters

Afghánci v doprovodu amerického vojáka na letišti v Kábulu

Článek

Napětí zvyšuje i to, že stále nedostala žádnou odpověď ani od českého ministerstva, ani z jiných míst. V zoufalé situaci se zkouší obrátit i na Američany, kteří by mohli jejím blízkým pomoci. „Je to téměř rok, co tu pracuji, a nikdo tomu nevěnuje pozornost,“ řekla konzulka Právu.

Obavy má o své sourozence, ale především o rodiče, kteří by mohli být v hledáčku tálibů. Působili totiž v armádě i ve školství. „Matka je učitelka a aktivistka,“ přiblížila. Zatím je s nimi v kontaktu a intenzivně shání pomoc.

Nejezděte na kábulské letiště, je to nebezpečné, vyzývají ambasády a nasazují vrtulníky

Svět

Jednají s USA i s Francouzi

„Hrozně se bojí a ukrývají se. Vím, že se snaží zničit všechny dokumenty. Pokud je to možné, tak je spálili. Velice se bojí,“ popsala. Na ministerstvo zahraničí psala už několik e-mailů, odezvu ale nedostala na žádný. Jak to s její žádostí vypadá, ministerstvo nechtělo sdělit.

Afghánci v Česku
Žádosti o mezinárodní ochranu (2011–2020): 188 osob, vč. dětí.
Azyl získalo 21 z nich.
Dočasné útočiště 43 z nich.
České občanství získalo 46 osob.
Povolení k pobytu (k červenci) 328 osob.
Zdroj: ministerstvo vnitra

„Konkrétní případy nemůžeme komentovat,“ reagovala mluvčí resortu Eva Davidová. V stejně tíživé situaci je i několik dalších lidí se vztahem k Česku, kteří se snaží uprchnout ze země.

Spojení na letiště nebo do blízkého okolí je stále nestabilní. I proto někteří už raději nečekají v bezprostřední blízkosti letiště, dojezdová vzdálenost je podle předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslavy Paškové v některých případech i hodinu.

„Pořád eviduji dva tlumočníky a dvě osoby s českým pasem,“ řekla Právu s tím, že jde ještě o několik jejich příbuzných. Čtvrtý repatriační let Česko nechystá. Vyjednává ale pro další žadatele místa na palubách letadel spřátelených zemí. Také podle mluvčí Davidové jde o jednotlivce.

„O spolupráci jednáme například s Američany nebo s Francouzi,“ přiblížila.

V přecpaném boeingu bylo mnohem více lidí, zapomněli započítat děti

Svět

„Spolupracovníci obrany byli do posledního i s rodinami odvezeni. Pokud by tam byly jednotky lidí, které mají vazbu na ČR, tak bychom se snažili ve spolupráci se spojenci jim vyhovět,“ dodala mluvčí resortu s tím, že to se v tuto chvíli děje.

Dva tlumočníky už vzali na palubu Američané, jeden spolupracovník ministerstva zahraničí skončil na Ukrajině, odkud má v nejbližší době přicestovat do Česka.

To, že s některými lidmi se nepodařilo včas spojit, ve čtvrtek přiznal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). „Ne se všemi Afghánci se nám podařilo spojit, s některými to už nebylo možné,“ řekl ministr. Ti se teď zkouší dostat ze země spojeneckými letadly.

„Je to kolem dvaceti třiceti lidí, o kterých vím,“ řekl pro ČT Fawad Nadri, podnikatel působící v Česku a zakladatel Nadačního fondu pro pomoc afghánskému lidu. „Čekají, komunikují a hledají, jak sebe a hlavně svou rodinu ze země dostat. Mají už příslib a věřím, že se sliby plní,“ řekl Nadri. V ohrožení jsou podle něj především lidé politicky aktivní a profese, jako jsou soudci, policisté, vojáci, ale i učitelky.

V Praze přistál třetí evakuační speciál z Afghánistánu

Domácí

Vděční za pomoc

Armáda do Česka dopravila tlumočníky s rodinami, spolupracovníky ministerstva zahraničí, kteří pracovali na ambasádě, i Afghánce, kteří mají přímý vztah k Česku, protože zde mají například dlouhodobý pobyt. V armádních objektech čekají, až jim skončí desetidenní karanténa, do které kvůli riziku nákazy covidem musí všichni přijíždějící z rizikových zemí.

„Byli otestovaní na covid a taky dostanou očkování. Prozatím se o ně staráme ve vojenských areálech, mají ubytování, jídlo i lékařskou péči,“ sdělili zástupci armády.

Bez ohledu na dramatický odlet jsou, jak zmiňuje Pašková, za záchranu své rodiny i sebe velmi vděční. Podařilo se jí znovu spojit s několika lidmi z prvního i druhého evakuačního letu.

Proč se někteří nedostali na evakuační seznam? Šlo o bezpečnost, říká Metnar

Domácí

„Jsou spokojení. Ptala jsem se jich, jestli nepotřebují kosmetiku, oblečení, SIM karty nebo hračky a potřeby pro děti. Odpověď byla, že nic nepotřebují, že dostali všechno, co potřebují,“ přiblížila předsedkyně spolku Vlčí máky.

Co je čeká, až karanténa pomine, zatím není jasné. Musí se rozhodnout, zda chtějí požádat v Česku o azyl, strpení nebo o trvalý pobyt. Momentálně mají jen vstupní víza.

Těm, kteří se rozhodnou usadit, pomůže ministerstvo vnitra ve spolupráci se samosprávami najít bydlení, školu pro děti a zapojit se do běžného života. Pomoci by mohla i Charita ČR. Podle českých politiků někteří zvažují odjezd do Německa či Francie za příbuznými.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků