Útoky Húsíů ohrožují světovou ekonomiku

Obavy má z těchto útoků i další země, která tuto trasu využívá - Indie. List The Hindustan Times otevřeně píše, že výhrůžky a útoky Húsiů ohrožují námořní bezpečnost na neklidném Blízkém Východě.

Otevřeně varuje, že jakýkoli další útok na nákladní loď může vést k rozsáhlé krizi v námořní dopravě a mezinárodním obchodu, který je na ní závislý. K jemenskému přístavu Aden proto Indie poslala svůj nejmodernější raketový torpédoborec INS Mormugao, který má napomoci odradit Jemence před dalšími útoky. To se však nepodařilo.

Specializovaný server India Shipping News upozorňuje, že pokud by byla cesta přes Rudé moře příliš nebezpečná, lodě plující z Asie do Evropy by musely volit mnohem delší kolem celé Afriky, k čemuž se už některá rejdařství uchýlila. To znamená nejen prodloužení času dopravy, ale také značný růst nákladů.

Jak velký dopad by uzavření trasy mohlo mít, uvedl kapitán ve výslužbě Navon S. Singhál, které vede konzultační společnost JAG: „Asi 12 až 14 procent světového obchodu prochází přes Suezský průplav. Proplouvá tudy 50 až 60 lodí denně, což je čtyřikrát více než přes Panamský průplav. Tato cesta je klíčová pro mezinárodní obchod. Použití trasy před Suez znamená proplout Adenským zálivem a Rudým mořem.“ Vyhnout se přitom nelze průlivu Báb al-Mandab, u něhož útočí šíitští Húsíové.

Zatímco plavba z Bombaje do Rotterdamu přes Suezský průplav trvá 13 až 14 dní, plavba kolem Mysu dobré naděje přidá další dva týdny. „To může zvýšit provozní náklady a náklady na palivo až na 350 tisíc dolarů (zhruba 7,9 milionu korun), a to bez připočtení navýšení platby kvůli delšímu nájmu lodi. Když stoupnou náklady na lodní dopravu, pak výrobky, které vyvážíte nebo dovážíte přes moře budou taky dražší,“ uvedl Singhál.

Využití kratší trasy je podle něj ohroženo hned z několika důvodů: „Jestliže nebude situace pod kontrolou, nákladní lodě tudy nebudou plout. Není to jen o tom, jestli dá souhlas majitel lodě, i posádka může odmítnout riziko. Některé lodě proto už plují delší trasou.“

„Není pochyb, že to bude mít dopad na námořní obchod,“ varoval zakladatel a ředitel společnosti VR Maritime Services kapitán Sandžaj Prašar. „Hrozba se nemůže brát na lehkou váhu. Nejdřív může být zasažena kontejnerová doprava. Pojistné stoupne. Pojistné proti únosu a na výkupné už stouplo. Ale s touto hrozbou může na londýnském trhu dál růst. Očekávám růst pojistného pro lodě plující v této oblasti o 30 až 40 procent,“ dodal.

Šňůra útoků Húsíů v Rudém moři začala únosem lodi Galaxy Leader o třetím listopadovém víkendu. Vlna útoků na lodě začala 3. prosince. Americký torpédoborec USS Carney sestřelil tři íránské drony dodané Húsíům. Jedna střela dopadla do blízkosti nákladní lodě Unity Explorer plující pod bahamskou vlajkou, druhá střela ji už zasáhla. Zasažené byly i nákladní lodě Number 9 a Sophie, které pluly pod panamskou vlajkou. První utrpěla škody. V sobotu dva drony mířili na francouzskou fregatu Languedoc, která je sestřelila. Naposled byl v noci na úterý zasažen norský tanker M/T Strinda.

V Rudém moři proto operuje americká letadlová loď USS Dwight D. Eisenhower, Suezským průplavem proplula 4. listopadu. Doprovázejí ji další dvě lodě.

Izraelský list Ha’arec varuje, že blokáda všech lodí do Izraele mířících či jakkoliv s židovským státem spojených může vést k rozšíření války do Rudého moře. Nešlo by totiž čekat, až se ustaví mezinárodní námořní síly, jak to chtějí USA. Akce Húsíů by mohly být testem Íránu, jak by se svět postavil k případné íránské akci proti mezinárodní námořní přepravě.

Saúdská Arábie se naopak snaží v rámci deeskalace naléhat na USA, aby se zdržely tvrdé odpovědi na jakoukoli akci Húsíů, aby se Rijádu mohlo podařit uzavřít s nimi mírovou dohodu. Saúdská Arábie se do jemenské války zapojila na straně vládních sil, ale nedosáhla rychlého úspěchu. Zapletla se do vleklého konfliktu a sama čelila ostřelování a útokům drony na jihu země. Zasažena byla i rafinérie Saudi Aramco.