Článek
Nová analýza přitom ukazuje, že o zvýhodněné bydlení přijde většina lidí, kteří by jej podle expertů potřebovali.
Ze čtyřiceti modelových případů nízkopříjmových jednotlivců, samoživitelek, rodin s dětmi i seniorů by podle nových podmínek získalo byt se státem podporovaným nájmem jen osm z nich, vyplývá z analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení.
„Zásadní problém představuje nové nastavení příjmových limitů,“ uvedl analytik platformy Mikoláš Opletal.
Zvýhodněný nájemní byt nebo jiná pomoc by nově připadla jen domácnostem, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima. Dosud se limit vztahoval až na příjem po odečtení nákladů na bydlení – což je výrazně příznivější podmínka.
Životní minimum pro samostatně žijícího jednotlivce má od října stoupnout na 5500 korun měsíčně. Na pomoc by tedy neměl nárok nikdo s příjmem vyšším než 8800 korun.
Zároveň návrh stejně jako dosud vyžaduje, aby lidem po zaplacení nákladů na bydlení zůstalo alespoň zmíněné životní minimum. „Nepodpoří tak ani chudé, ani nižší střední třídu,“ dodal Opletal.
Poslankyně ANO Eva Fialová, která návrh zaštítila, změny obhajuje. Zákon podle ní nemá vytvářet dlouhé seznamy lidí, kteří v praxi podporu nezískají. „Stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíce zaslouží a kteří si nemohou pomoci sami,“ uvedla.