Článek
Už máte smlouvu s ministerstvem zahraničních věcí?
Je to dohoda o pracovní činnosti, jako externí poradci ji budeme mít všichni. Nejsme zaměstnanci ministerstva a nejsme ani ve služebním a ani pracovním poměru. Jsme podřízení přímo ministrovi a budeme dělat na jeho zadání, co bude potřebovat.
Budete se účastnit i zahraničních cest?
Velmi o tom pochybuji, maximálně že by mě někam vyslal. Ale neměl bych být součástí ministerských delegací.
Jste známý svým pozitivním vztahem k asijským zemím, Číně, Vietnamu. Budete se specializovat na tuto oblast?
Asie mě baví, samozřejmě. Jako poradce můžu dělat věci z vlastní iniciativy, které si myslím, že ten ministr může potřebovat, ale vždy půjde o to, co on sám bude chtít. Nebudu si vybírat, co konkrétně budu dělat.
„Když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom.“ Babiš jednal s Ruttem o navyšování obranných výdajů
Jak jste zatím se zahraniční politikou vlády ANO, SPD a Motoristů spokojený?
Jsem spokojený, protože jsem vždy prosazoval opuštění „hodnotové“ nebo také „havlovské“ politiky. Nikoho nepoučujeme, nikoho nementorujeme, cesty jsou úspěšné, přestože ten mediální pokryv není takový, jaký by si to zasloužilo…
Jen za poslední dobu se uskutečnila úspěšná cesta ministra zahraničí do Maroka, Izraele, Saúdské Arábie… Premiér zase navštívil Ázerbájdžán, Uzbekistán, Kazachstán… Důležité země z hlediska energetické bezpečnosti. Jsem velmi spokojený. Dělá se pragmatická politika.
A je podle vás pragmatické i to, že Česká republika nebude plnit závazky vůči NATO? To se přece v české zahraniční politice také promítne.
To záleží na tom, co nám NATO nakonec uzná. I to může být předmětem jednání. Když se podíváte na plnění Fialovy vlády, tak vykazovala něco okolo dvou procent HDP, a nakonec to spadlo na 1,8… (Expremiér Petr Fiala tvrdí, že vláda vydávala na obranu 2,01 HDP – pozn. red.)
To se nezlobte, ale to není argument. Když někdo udělá něco špatně, tak vy můžete také?
To jen uvádím jako argument k opozici, aby nás tím netloukla po hlavě. Výhled na zvyšování výdajů na obranu je rozpočítaný na deset let do roku 2035. Nikdo nepočítal s krizí v Hormuzském průlivu, která může ovlivnit ekonomiku celé Evropy. Je pak tedy záležitostí členských států NATO, zda za těchto podmínek budou chtít, aby ty závazky platily dál. Předpokládám, že se to bude řešit na summitu v Ankaře.
Vy osobně jste pro, aby se čistě obranné výdaje zvedaly tak, aby v roce 2035 činily 3,5 procenta?
To záleží na tom, jestli tento závazek bude ještě v létě po summitu NATO v Ankaře platit. Různé země mohou vznést různé požadavky, prezentovat ztíženou ekonomickou situaci. Teď je přece úplně jiná situace než v době, kdy se závazek přijímal.
Ano, změnilo se to, že vznikl další válečný konflikt v Íránu. To přece není motiv pro snižování výdajů na obranu.
Jestli v Německu v důsledku zvýšení výdajů na obranu přestane šlapat ekonomika, tak se to přeleje i do českého hospodářského růstu. Nejenom Česká republika, ale i Německo a další země budou muset přemýšlet o tom, jak restrukturalizovat výdaje rozpočtu a jestli budou schopny splnit závazek výdajů na obranu. Bude to předmětem jednání v Ankaře.
Jakou má logiku ve chvíli, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace ve světě, pokračuje válka na Ukrajině, rozhoří se konflikt v Íránu, Rusko hrozí Evropě a experti varují, že se blížíme třetí světové válce, snížit výdaje na obranu? Není teď naopak ta chvíle, kdy by státy měly do obrany investovat i na úkor jiných výdajů?
Nemáme na všechno. Pro konzumenta nebo běžného člověka, který nesleduje politiku zblízka a chce žít svůj život, bude vždy důležité, aby vláda dodržela závazky v sociální oblasti, jako jsou penze, úroveň zdravotnictví, aby fungovalo vzdělání. A to všechno něco stojí. To je číslo jedna.
Nechal bych stranou bezpečnostní experty a řeči o třetí světové válce, to samozřejmě slyším od profesionálních vojáků a bezpečnostních expertů a beru to tak, že je to jejich povolání.