ANALÝZA: Proč Egypt nechce přijmout uprchlíky z Gazy

„V tuto chvíli není žádné přerušení palby kvůli dodávce humanitární pomoci a odchodu cizinců,“ řekl Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel.

Proti otevření je několik ministrů vládnoucí strany Likud. K uvolnění blokády a dodávkám humanitární pomoci do Pásma Gazy přes přechod v Rafáhu se odmítavě staví například ministr energetiky Israel Katz: „Náš závazek je vůči rodinám zavražděných a unesených rukojmí, ne k Hamásu a těm, kdo mu pomáhali.“

Vyjádření Egypťanů agentuře Reuters další strany nepotvrdily. „Na žádost o potvrzení (přerušení palby a otevření přechodu) izraelská armáda i americké velvyslanectví v Izraeli uvedly, že k tomu aktuálně nemají vyjádření,“ napsala agentura. Podle listu The Guardian otevření hranice do Egypta nepotvrdilo ani hnutí Hamás vládnoucí v Pásmu Gazy.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken však tvrdil, že přechod otevřen bude: „Rafáh se znovu otevře. Spolu s OSN, Egyptem, Izraelem a dalšími implementujeme mechanismus, jehož prostřednictvím se dostane pomoc k lidem, kteří ji potřebují.“ Podrobnosti ovšem neuvedl a není jasné, kdy by k tomu mělo dojít.

Možnost odejít by měli mít cizinci a Palestinci s dvojím občanstvím. Videa však zachycují davy lidí včetně rodin s malými dětmi čekajících na otevření přechodu. Na egyptské straně přechodu stojí kolony nákladních aut s pomocí.

Rafáh je jediný přechod, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem, a je to v současnosti jediné místo, kudy se z Pásma mohou Palestinci dostat. Egypt ale už během konfliktů mezi Hamásem a Izraelem v letech 2008, 2014 a 2021 nechával přechod uzavřený. Omezení pro přechod platí od roku 2013, kdy se Egypt potýkal s teroristy z Islámského státu, kteří ovládli severní oblasti Sinaje.

U hranice s Pásmem Gazy byly poté zničeny i domy a farmy a lidé odtamtud byli vyhnáni. Egypt tam vytvořil nárazníkovou zónu, kterou kontroluje armáda.

Palestinské vedení opakovaně kritizovalo Egypt, že podle něj de facto zesiluje blokádu, kterou zavedl Izrael na Pásmo Gazy, poté co území v roce 2007 definitivně ovládl Hamás.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sísí podle listu The Guardian dal opakovaně najevo, že nechce umožnit Palestincům z Gazy utéci před válkou na Sinajský poloostrov. Bojí se, že by tam zůstali a po konci bojů už se nevrátili do Pásma, kdy jich nyní žije asi 2,3 milionu.

Zdůvodňoval to slovy, že by tak mohl Izrael mít prázdné Pásmo Gazy na úkor Egypta: „Egypt neumožní likvidaci palestinské otázky na účet dalších stran. Za žádných okolností tu nebude žádná shovívavost nebo oslabení egyptské národní bezpečnosti.“

Právě oslabení bezpečnosti hraje významnou roli. Hamás, který vládne v Pásmu Gazy a podnikl brutální teroristický útok na Izrael, při němž zavraždil na 1300 jeho občanů a nejméně 130 jich unesl jako rukojmí, je napojen na Muslimské bratrstvo, které po svržení prezidenta Husního Mubaraka vyhrálo volby. Právě Sísí následně vládu islamistů svrhnul.

Proti odchodu Palestinců z Gazy je však i vůdce politického křídla Hamásu Ismaíl Haníja, který z bezpečí své rezidence v Kataru řekl, že k žádné migraci obyvatel z Gazy do Egypta nedojde. Pokud by totiž Palestinci odešli, neměl by komu vládnout.

Egypt se vždy stavěl proti návrhům, že by přijal Palestince, nebo dokonce na jeho území vznikl samostatný palestinský stát, jak to údajně navrhoval v roce 2010 Benjamin Netanjahu. Mubarak v roce 2017 vehementně popíral nepodložená tvrzení, že by se v roce 1983 dohodl s tehdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou, že by dal souhlas s přesídlením Palestinců z Libanonu na Sinaj.

Aktuálně by pro Egypt byla jakákoliv palestinská migrační vlna složitá, protože je sám v hospodářské krizi a síla jeho měny klesá. Nezávislá stanice Mada Masr však uvádí, že v části egyptských kruhů by byla ochota větší množství Palestinců přijmout výměnou za ekonomickou pomoc a investiční pobídky.