Polské parlamentní volby 2023: Vše, co potřebujete vědět

K volebním urnám zamířili Poláci v neděli 15. října 2023. Oproti České republice se volby v Polsku konají pouze v jeden den, obvykle v neděli. Konečné výsledky voleb se očekávaly v pondělních dopoledních hodinách 16. října, nakonec byly všechny hlasy sečteny až kolem půlnoci.

Volby vyhrála vládnoucí národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), druhá skončila proevropská Občanská platforma. PiS bude mít ve 460členném Sejmu 194 poslanců, Občanská koalice se Třetí cestou a Novou levicí 248 mandátů.

Poslední týdny před volbami se o přední příčku ve volebních průzkumech přetahovala vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského s opozičními liberály z Občanské platformy (PO) expremiéra Donalda Tuska.

Za nimi se s výrazným propadem umisťovaly další strany – opoziční Třetí cesta, Nová levice a krajně pravicová Konfederace. Ta je považována za potenciálního koaličního partnera PiS, která kdyby volby vyhrála, společně s Konfederací by si mohla zajistit většinu v Sejmu.

V minulých volbách zvítězila Kaczyńského strana PiS s 43,59 % hlasů, na druhém místě s velkým odstupem skončila Občanská koalice s 27,4 % hlasů.

Součástí voleb bylo také referendum, jeho tématem byla migrace a důchody. Celkem se jednalo o čtyři otázky, které navrhla PiS a jež čelily značné kritice. Podle kritiků byly formulovány tak, aby většina voličů odpověděla ne:

V dalších dvou byli voliči dotazováni, zda souhlasí se zvýšením věku odchodu do důchodu na 67 let a zda chtějí odstranit plot na hranici s Běloruskem. Mnozí Poláci ale referendum bojkotovali. K platnosti referenda je potřeba účast nadpoloviční většiny hlasujících voličů. Podle průzkumu organizace Ipsos se ho ale zúčastnilo pouze 40 procent voličů, což k uznání výsledků nestačí.

Ve volbách spolu nejvíce bojovaly a přetahovaly se o voliče strany PiS a PO, ostře proti sobě vystupovali i jejich lídři. Jejich volební programy od sebe snad nemohou být odlišnější. Zatímco Tusk je s Občanskou platformou liberální a proevropský, Kaczyński se s PiS dlouhodobě vymezuje vůči Evropské unii. Varoval například před údajným záměrem Bruselu nakládat s lesy členských států, což by podle něj vedlo k odebrání svobody Poláků chodit do lesa na houby.

Odlišné byly i jejich předvolební mítinky. Tusk například uspořádal setkání s voliči na fotbalovém hřišti mezi obytnými bloky s vlajkami Polska a EU a odznaky, Kazcyński v městském parku uspořádal hostinu s horami jídla zadarmo. To nabízí ostatně na mítincích velmi často včetně atrakcí pro děti zdarma.

Lídři proti sobě vystupovali i slovně. Tusk se nechal slyšet, že „musíme bezpodmínečně odstavit PiS i Kaczyńského od moci a udělat z Polska opět právní stát“. Šéf PiS zase narážkou využil Tuska v kontroverzním spotu, kde fiktivní diplomat volá polštinou se silným německým akcentem Kaczyńskému s návrhem, aby Polsko zvýšilo věk odchodu do důchodu, jak to dříve udělala Tuskova vláda.

PiS také několik týdnů před volbami změnila rétoriku a štědrý postoj vůči Ukrajině a Ukrajincům v Polsku. Podpora vůči nim poslední dobou klesá v průzkumech veřejného mínění, nejvíce pak u mladých Polek, které se kvůli velkému počtu Ukrajinek v Polsku obávají nedostatku méně kvalifikované práce a vytváření tlaku na sňatkový trh.

S Ukrajinou souviselo také částečně již zmíněné referendum. Podle Kazcyńského je potřeba kvůli novým unijním migračním pravidlům, kdy každá země bude odpovědná za určitý počet lidí. Polsko už přijalo 1,5 milionu až dva miliony lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí. Kazcyńský tvrdí, že by bylo nespravedlivé, aby Varšava musela platit za to, že odmítá přijímat migranty z jiných zemí.

V neposlední řadě v polsko-ukrajinských vztazích poslední týdny rezonuje kauza s dovozem ukrajinského obilí. Jádro voličské podpory PiS je totiž ve venkovských oblastech, které jsou stále zčásti závislé na zemědělství. A Kaczyński, dlouholetý předseda Pis a podle mnohých nejmocnější muž ve státě, o své farmáře nechce přijít.

V neděli 1. října v Polsku proběhla masivní demonstrace proti vládě, které se zúčastnilo na milion lidí. Lídr opoziční Občanské platformy (PO) Donald Tusk ji pojmenoval Pochod milionu srdcí. „Není to pochod jedné strany, ale všech lidí, kteří chtějí žít v lepším Polsku bez lži, nenávisti a zlodějen,“ prohlásil Tusk.