Článek
Většina těch, kteří v referendu volili, by nesouhlasila s prodejem strategického státního majetku zahraničním investorům. Pro bylo jen 2,5 procenta zúčastněných. Podobně se lidé stavěli ke zvyšování věku odchodu do důchodu, kdy byla pro pouhá 4 procenta hlasujících.
Nesouhlas vyjádřili hlasující Poláci také s likvidací bariéry postavené na polsko-běloruské hranici a s přijímáním uprchlíků z Blízkého východu a Afriky. Proti jich bylo skoro 80 procent.
Nejvíce oprávněných voličů, kteří v referendu hlasovali, bylo na vesnicích. Šlo o více než 47 procent. Naopak nejméně se do referenda zapojovali voliči z velkých měst. Mezi zúčastněnými jich bylo jen necelých 30 procent, uvedla agentura PAP.
Referendum kritizovala zejména opozice i někteří právní experti. Opoziční politici označili lidové hlasování za pseudoreferendum, protože za ním viděli jenom pokračování volební kampaně vládní strany PiS. Vyzvali proto své voliče, aby se referenda neúčastnili, a dle prvních průzkumů se zdá, že je lidé poslechli.
Součástí polských voleb je referendum, které budí vášně
Jak v Polsku funguje celostátní referendum?
Výsledky referenda jsou závazné, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina celkového počtu oprávněných voličů bez ohledu na to, jestli odevzdají platné nebo neplatné hlasy.
Celostátní plebiscit se může podle zákona týkat otázek důležitých pro stát, ratifikace mezinárodních smluv či změn v ústavě a iniciovat jej smí Sejm, anebo prezident s podporou Senátu.
Aby se mohlo konat, musí pro něj hlasovat buď absolutní většina poslanců v případě, že si ho přeje Sejm, nebo senátorů, jestliže ho zamýšlí prezident. U obou komor parlamentu je pak k platnému hlasování potřebná přítomnost nejméně 50 procent ústavní většiny poslanců či senátorů. Polská ústava neobsahuje povinnost referendum vyhlašovat.
Volby v Polsku vyhrála PiS, blíž k vládě má opozice
Polské parlamentní volby 2023: Vše, co potřebujete vědět
