Článek
Několik dní poté, co se prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin dohodli na schůzce v maďarské metropoli, kde chtěli jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině, zaslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu memorandum. V něm Moskva zopakovala své požadavky, které Putin označuje za „řešení hlavních příčin“ invaze.
Tyto požadavky zahrnují územní ústupky, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruky, že se Ukrajina nikdy nepřipojí k NATO. Putin dlouhodobě prezentuje tyto požadavky jako snahu řešit konflikt, v praxi ovšem odporují ukrajinské ústavě, suverenitě země i právu na sebeobranu.
Rubio po projednání požadavků informoval prezidenta Trumpa, že Moskva neprojevuje žádnou ochotu k jednání, uvedl list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí.
Podle listu byli američtí představitelé šokováni neústupností Sergeje Lavrova. Ten už během zářijového setkání s Rubiem v New Yorku opakoval tvrzení Kremlu, že Ukrajině vládnou nacisté.
Trump: S takovým postojem není o čem jednat
Trump následně schůzku s Putinem zrušil s tím, že by na summit dorazili se zcela odlišnými názory. Už tehdy uvedl, že nemá zájem o „zbytečnou schůzku“. Zdroje zároveň uvedly, že Trump by ještě byl ochoten s ruskými představiteli jednat, pokud by věřil, že by schůzka mohla přinést skutečný posun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento měsíc uvedl, že Ukrajina je sice připravena na mírová jednání, ale nebude stahovat své jednotky z dalších území, jak požaduje Moskva. Výzvu Ukrajiny k okamžitému příměří na současných hranicích Trump podporuje.
