Referend bude skoro trojnásobek co minule. O kostele nebo uranové haldě

„Souhlasíte s tím, aby kostel sv. Jiří přešel do majetku obce?“ zní otázka, na kterou budou odpovídat obyvatelé Hrádku u Nechanic na Královéhradecku. Mezi 37 letošními referendy jde o spíše nestandardní téma.

Kostel potřebuje rekonstrukci a podle vedení Hrádku má obec větší šanci dosáhnout na dotace a zajistit jeho opravy než církev. Kostel by vesnice měla v případě souhlasu získat bezplatně.

Z přehledu ministerstva vnitra vyplývá, že místních referend letos ve srovnání s minulostí výrazně přibylo. Při volbách do obecních zastupitelstev v roce 2022 jich proběhlo čtrnáct, čtyři roky předtím deset a v roce 2014 jen tři. Loni se jich během sněmovních voleb konalo 41.

Podle politologa Radka Pilečka z Univerzity Karlovy je stále vyšší počet hlasování výsledkem několika vlivů. Nejvýraznější je odpor vůči budování obnovitelných zdrojů energie, kterých se také týká většina víkendových plebiscitů.

Výstavba větrných elektráren se bude řešit ve 21 obcích, nejvíc jich je ve Středočeském kraji. Ve Skleném na Svitavsku se bude hlasovat rovnou o větrných i solárních elektrárnách zároveň. O fotovoltaikách se rozhodne také v Sedlnicích na Novojičínsku a v Ralsku na Českolipsku, kde by mohly vyrůst na bývalém vojenském letišti.

V sedmi obcích jsou tématem plány na budoucí výstavbu. Třeba v Rostoklatech na Kolínsku lidé rozhodnou, jestli by v územním plánu měly být zaneseny nové plochy pro výstavbu 30 rodinných domů, podobně jako v Trnavě na Třebíčsku.

A výjimkou není ani rozhodování o těžbě nebo likvidaci odpadů. V Dubenci na Příbramsku budou lidé hlasovat o vybudování třídicí linky u odvalu bývalé uranové šachty. Materiál z haldy by se měl využít jako stavební kamenivo.

„Lidé mají obavy z toho, že tady ta linka zůstane do konce věků a že se tu bude třídit kamenivo i z jiných odvalů,“ vysvětlil Novinkám starosta Dubence Jakub Sirotek (nes.).

Dlouhodobý nárůst počtu referend Pileček vysvětluje také rostoucí zkušeností s nimi. „V poslední době protestující s referendem často uspějí. Když lidé z obcí vidí, že v jejich okolí to mělo smysl, tak se ta praxe stává čím dál častější,“ vysvětlil.

Vliv podle něj mělo i to, že se v roce 2008 změnila pravidla. Předtím bylo nutné, aby se v referendu vyjádřila alespoň polovina lidí, jinak nebylo platné. V současnosti stačí účast 35 procent místních a podpora alespoň čtvrtiny pro vítěznou možnost.

„Dříve se žilo v tom, že má smysl referendum dělat jen v malých obcích, protože ve větším městě se nikdy nesejde dost lidí. V poslední době jsou ale i lidé ve větších městech schopni se mobilizovat,“ popsal Pileček.

Mobilizaci a shánění podpory pak napomáhají i moderní technologie. „K vyšší úspěšnosti pomáhají i sociální sítě, kde se myšlenka referenda snadno šíří,“ dodal politolog.