Uranová halda rozdělila středočeskou obec. Poslední slovo dostanou místní

V referendu budou lidé odpovídat, zda souhlasí s vybudováním a provozem linky za podmínek, které obec dohodla se státním podnikem Diamo. Projekt počítá s oddělováním radioaktivních částí, omezováním prašnosti a následnou obnovou území.

Diamo v lokalitě těží už nyní. Podle starosty Jakuba Sirotka (nes.) využívá mobilní technologii umístěnou na koruně odvalu. Nový záměr by dosavadní způsob nahradil pevným zařízením.

„Lidé mají obavy z toho, že tady ta linka zůstane do konce věků a že se tu bude třídit kamenivo i z jiných odvalů,“ uvedl Sirotek.

Obec je v názoru na projekt rozdělená. Podobně velké skupiny mají podle starosty jeho odpůrci i zastánci a jasno neměli ani zastupitelé.

„Z toho důvodu jsme udělali referendum, abychom umožnili vyjádřit se k té situaci všem a všichni mohli říct ano nebo ne,“ vysvětlil starosta.

Hlušina, která v místě zůstala po těžbě uranu, by se po vytřídění měla používat při stavbě silnic a výrobě betonových prvků. Za odvezený materiál má obec podle uzavřeného memoranda dostávat finanční kompenzaci.

Provoz by podle Sirotka neměl zvýšit dopravu. Obcí má nadále projíždět zhruba 80 vozidel denně. „Je to jen jiný způsob třídění a odtěžování, než je teď,“ řekl.

Těžba a zpracování odvalu jsou naplánované přibližně do roku 2050. Poté má být technologie odstraněna a území revitalizováno.

Diamo už dříve začalo odtěžovat také haldu šachty číslo 11 u Bytízu. Kamenivo z příbramských uranových odvalů využili stavbaři například při budování dálnice D4.

Odpůrci projektu požadují, aby haldy zůstaly v nynějším stavu. Zastánci naopak upozorňují, že jejich odstraněním se může v okolí snížit radonová zátěž. Podle dřívějšího vyjádření zástupců Diama představují příbramské odvaly ekologickou zátěž se středním rizikem, kterou je nutné řešit.

Příbramské uranové ložisko se táhne od Kamenné po Dubenec. Zabírá přibližně 52 kilometrů čtverečních, na délku měří téměř 25 kilometrů a místy je široké až čtyři kilometry.