Článek
Ve volbách do městských a obecních zastupitelstev je totiž možné využívat tzv. panašování, tedy rozdávání hlasů napříč stranami. Volí se pomocí křížků (nikoliv kroužků, jako ve sněmovních volbách, pak by byl hlas neplatný). Existují tři způsoby, jak s hlasem naložit.
První a nejjednodušší je označit křížkem celou stranickou kandidátku, druhý je rozmístit své křížky po celé „plachtě“ podle sympatií k různým kandidátům nezávisle na jejich politické příslušnosti. Křížků ale může být jen tolik, kolik je v daném městě či obci zastupitelských křesel, ne víc. Například Praha volí v těchto volbách na magistrát 65 zastupitelů, je tedy možné rozdat až 65 křížků.
Komunální volby: Průběh a přepočet mandátů voleb do zastupitelstev obcí
Třetí způsob je kombinace obojího – označit celou stranu a dál křížkovat jednotlivé osobnosti v jiných stranách. A právě tento způsob je podle mnohých kontroverzní. Panašování totiž nepomáhá ani tak zakřížkovaným kandidátům jako ve sněmovních volbách, kde preferenční hlasy mohou vynést kandidáty nahoru, jako spíš celé straně.
„Není to tak, že by panašování v komunálních volbách vůbec nepomohlo. V malých obcích vertikální mobilita (posun nahoru) kandidátů fungovat může. Ve velkých obcích a krajských městech to jde výrazně hůř, ale případy, kdy se několika kandidátům povedlo dostat se z prostředka vzhůru, rozhodně byly,“ řekl politolog Tomáš Lebeda, který se volebními systémy zabývá.
Křížkovat osobnosti, ne své kamarády
Aby se kandidátovi podařilo přeskákat na vyšší místa, potřebuje dostat hlasů nejméně o 10 procent víc, než je stanovený průměr hlasů strany. „Volič si musí uvědomit, že když křížkuje kandidáta jedné strany, není to hlas primárně pro něj, ale pro stranu. Je důležité, aby s tím byl volič vnitřně srozuměn,“ uvedl politolog s tím, že zvolení kandidátů díky preferenčním hlasům často závisí na voličích jiných stran.
„Jde o to, že když zakřížkuju celou kandidátku, pak rozkládám hlasy rovnoměrně. Ale ti, kteří volí jinou stranu a pak rozhodí pár křížků napříč, mohou pomoci preferovaným kandidátům k postupu,“ vysvětluje Lebeda.
Jak volit, aby odevzdaný hlas platil aneb Pravidla volební místnosti
„Tento třetí způsob je vhodný pro ty, kteří mají svou oblíbenou stranu, ale zároveň vidí na jiných kandidátkách pár zajímavých osobností, které by chtěli podpořit,“ uvedl.
Podle něj je ale vhodné při tomto způsobu s křížky šetřit – každý hlas „konkurenci“ totiž ubírá hlas straně, kterou volič primárně označil.
„Teoreticky když budu volit v Praze, můžu zakřížkovat celou stranu a potom dát dalších šedesát pět křížků různým kandidátům. Ale to pak znamená, že jsem tu svou původní stranu vlastně nevolil, protože jsem jí tím ubral všechny hlasy,“ upozorňuje.
„Pokud už si tento způsob vyberu, má smysl křížkovat osobnosti, u kterých je nějaká šance, že je bude preferovat víc lidí, a tedy se posunou nahoru. Dát křížky svým kamarádům, které jinak nikdo nezná, nemá skoro smysl,“ řekl Lebeda.
Seznam kandidátů na primátory krajských měst
Právě on je jedním z autorů senátní novely, která by mohla zažitý volební systém změnit tak, aby se pro voliče nic nezměnilo, ale křížkovaní kandidáti by měli větší šanci na úspěch.
„Jednak by se mohlo křížkovat i v rámci volené strany, což dnes nejde, a jednak by mohlo rozhodovat pořadí napříč kandidáty,“ vysvětlil politolog. „Jiná cesta by bylo úplné odstranění toho desetiprocentního prahu a kandidáti by se seřadili podle absolutního počtu hlasů, které by sesbírali. To by se ale asi nelíbilo velkým parlamentním stranám,“ uvedl Lebeda.
Horní komora se však na podobě novely zatím neshodla a dá se předpokládat, že bude-li schválena, začne platit až pro příští komunální volby v roce 2026.