PŘEHLEDNĚ: Od Orbána k Magyarovi. Co bude v Maďarsku následovat po volbách

Nový parlament musí zasednout na ustavující schůzi do 30 dnů od voleb, schůzi svolává prezident. Právě na této schůzi má prezident navrhnout kandidáta na premiéra. Premiéra pak volí parlament většinou všech poslanců, funkce se předseda vlády ujímá okamžikem zvolení. Teprve poté prezident na jeho návrh jmenuje ministry a tím vzniká nová vláda. Pokud by parlament prezidentova kandidáta nezvolil, prezident musí předložit nový návrh do 15 dnů. Jestliže sněmovna nezvolí premiéra do 40 dnů od prvního prezidentského návrhu, může prezident parlament rozpustit a vypsat nové volby.

Magyar už po volbách vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby nový parlament svolal co nejrychleji po potvrzení výsledků, které proběhne 4. května, a to ideálně hned na druhý den, 5. května. Prezident každopádně může parlament svolat nejpozději 12. května.

Do svolání nového parlamentu zůstává Orbán premiérem. Jeho pravomoci nejsou zatím nijak omezené, stále drží starý parlament s vlastní ústavní většinou. Od vypuknutí rusko-ukrajinské války navíc v Maďarsku platí výjimečný stav. Ten umožňuje přijímat mimořádné dekrety, které umožňují za určitých možností obejít zákon.

Orbánova vláda je přitom využívala v situacích, které s válkou nesouvisely. Podle kritiků byly jedním z nástrojů, kterými obcházela pravidla právního státu a dělby moci.

Po zasedání nového parlamentu bude Orbán už jen přechodným premiérem s omezenými pravomocemi (caretaker), a to až do chvíle, kdy bude premiérem zvolen Magyar. Přechodný premiér už nesmí přijímat mezinárodní smlouvy, je omezený v personálních otázkách i ve vydávání dekretů.

V konkrétním kontextu parlamentních voleb v roce 2026 je důležité, že Péter Magyar a jeho strana Tisza získali ústavní většinu. Může tak zvrátit každé rozhodnutí, které Orbán se svoji ústavní většinou ještě přijme. Orbánovy možnosti činit legislativní kroky a jiná politická rozhodnutí jsou tak výrazně omezeny.

Maďarský prezident je spíše formální hlavou státu a jeho role je hlavně procedurální: svolává ustavující schůzi parlamentu, navrhuje premiéra, jmenuje ministry a může vracet zákony nebo je posílat k přezkumu.

V maďarském parlamentním systému nemůže ignorovat většinu ve sněmovně, zvláště, když je ústavní. Může nový kabinet brzdit, zdržovat a zvyšovat napětí, ne však libovolně zablokovat nástup kandidáta, který má za sebou pevnou většinu. Sulyok by teoreticky mohl na premiéra nyní navrhnout i Orbána, bez většiny v novém parlamentu by ale takový kandidát neprošel.

Tamás Sulyok je prezident zvolený Fideszem a bývalý šéf Ústavního soudu. Magyar prezidenta označil za figurku Orbánova systému a vyzval ho k rezignaci. Zároveň ale zdůraznil, že ani s ústavní většinou nechce podnikat nezákonné kroky při „obnově právního státu“.

Na reálný výkon vládní moci musí Magyar čekat do svého jmenování. Zatím tak nemůže vstupovat do zákonodárného procesu ani zadávat úkoly státní správě.

Může zatím nicméně uklidňovat trhy a naznačovat, jak se po jeho nástupu změní maďarská politika vůči EU, Ukrajině i evropským fondům. Tato neformální politika už může mít reálné následky: od uklidnění trhů, posílení forintu až po změnu atmosféry vyjednávání na půdě EU.