PŘEHLEDNĚ: Co čekat od vítěze maďarských voleb

„Maďaři hlasovali pro Evropu. Maďarsko bude spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO,“ hlásil po ohlášení výsledků voleb Magyar. V únorovém programu strana mluví především o tom, že by řešením korupce a obnovením právního státu chtěla uvolnit zmrazené fondy EU (podle Financial Times přibližně 17 miliard eur, tedy přes 414 miliard Kč). Magyar také chce zavést v Maďarsku euro do roku 2030, ačkoliv vzhledem k zadlužení země to nevypadá jako reálný termín.

Hlasování europoslanců Tiszy ale naznačuje, že ani vztah nové vlády s Evropskou komisí (EK) nemusí být bezproblémový. Magyar a další europoslanci jeho strany mimo jiné při hlasování o nedůvěře nepodpořili šéfku EK Ursulu von der Leyenovou, ačkoliv náleží do stejné lidovecké frakce EPP. Její vedení je za to v lednu dočasně potrestalo.

„Europoslanci za Tiszu jsou většinou spojeni s proevropskými silami, takticky ale někdy hlasují s Fideszem v politicky citlivých otázkách, jako je Ukrajina, zemědělství či migrace,“ komentoval v únoru analýzu hlasování think tank European Policy Centre. Sám Magyar byl také léta se systémem Fideszu spjatý, nejen přes exmanželku a tehdejší ministryni spravedlnosti Judit Vargovou.

Maďarsko bylo jedinou zemí NATO, která mezi lety 2024 a 2025 podstatně snížila své reálné výdaje na obranu, ačkoliv se stále držely nad dvěma procenty HDP, podotkl web Politico s tím, že Tisza slibuje velkou změnu a chce být „znovu spolehlivým spojencem“ v rámci aliance.

Dosud opoziční strana ve svém programu slíbila navýšit výdaje na obranu na pět procent HDP do roku 2035. Slibuje však velké navýšení výdajů i ve zdravotnictví a jiných oblastech, experti o možnosti skloubení všech těchto slibů pochybují.

Péter Magyar hned po volbách řekl, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské čtyřky, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko. Především se dá čekat zlepšení vztahů Budapešti s Varšavou, kam povede první Magyarova zahraniční cesta po volbách. Vztahy kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána s vládou polského premiéra Donalda Tuska byly dlouhodobě na bodu mrazu nejen kvůli odlišnému postoji k válce na Ukrajině, ale i kvůli tomu, že Budapešť udělila azyl polskému konzervativnímu exministrovi Zbigniewu Ziobrovi, obviněnému mj. ze zpronevěry.

Složitější vztahy se dají naopak čekat se Slovenskem, jehož premiér Robert Fico je blízkým Orbánovým spojencem. Magyar také mimo jiné v lednu napsal předsedovi vlády Ficovi dopis se žádostí, aby stáhl novelu zákona, která hrozí šestiměsíčním vězením osobám zpochybňujícím Benešovy dekrety. Orbán veřejně oznámil, že chce s Ficem o záležitosti jednat, jeho poradkyně Katalin Sziliová však v dopise Evropské komisi argumentovala, že slovenský zákon může porušovat Listinu základních práv EU.

Český premiér Andrej Babiš před volbami podpořil Orbána, šéf diplomacie Petr Macinka dokonce řekl, že ČR jeho porážkou přišlo o „spojence“, sám Magyar ale zatím nic takového nenaznačil. Bez zajímavosti není, že na post maďarské ministryně zahraničí nyní zřejmě míří Anita Orbánová (shodné příjmení s dosavadním premiérem je náhodné), která má s ČR osobní zkušenost - až do ledna byla členkou představenstva české chemičky Draslovka.

Vzhledem k extrémně napjatým vztahům Orbána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se dá očekávat zlepšení vztahů, ale změna zřejmě nemusí být tak výrazná, jak by si v Kyjevě přáli.

Tisza vystupovala proti zrychlenému procesu přijetí Ukrajiny do EU a trvá na tom, že se o něm musí rozhodnout v referendu, odmítla také dodávky zbraní Kyjevu. Vítěz maďarských voleb dal ale jasně najevo, že se pokusí získat pro svou zemi zmrazené unijní fondy, Budapešť tak může být vstřícnější například v odblokování unijní půjčky Ukrajině.

„Pokud bude s Maďarskem obnoven dialog, mohlo by to Budapešti otevřít dveře ke stažení veta ohledně půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur a obecněji i k dalším typům veta,“ napsal po volbách web EUObserver. Ani to ale zatím jisté není.

„Nikdo nechce proukrajinskou vládu,“ ujišťoval voliče Magyar těsně před volbami. Kyjev přitom kritizoval kvůli „erodování práv“ maďarské menšiny na Ukrajině. A když Zelenskyj Orbánovi kvůli blokaci půjčky hrozil, že předá jeho číslo ukrajinské armádě, Magyar dal najevo, že to už je příliš. „Žádný zahraniční vůdce nemůže vyhrožovat žádnému Maďarovi,“ postavil se na stranu svého rivala.

Tisza na rozdíl od dosud vládnoucího Fideszu jasně označuje Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Mluví i o ukončení maďarské závislosti na ruských energiích, ale zřejmě pomalejším tempem, než by ráda Evropská komise.

„Musíte jednat s ruským prezidentem. Geografická poloha Ruska ani Maďarska se nezmění. Naše energetická zranitelnost tu také nějakou dobu bude. Diverzifikaci je třeba posílit, ale nestane se to přes noc. Pokud to bude nutné, budeme vyjednávat, ale nebudeme přáteli,“ komentoval Magyar pár dní před volbami svůj vztah k Rusku.

„Cíl Tiszy ​​zbavit se závislosti na ruské energii – ať už to přesně znamená cokoli – do roku 2035 by mohl být v rozporu se záměrem EU zakázat dovoz ruského plynu do roku 2027 a v Bruselu bude jistě zpochybněn,“ upozorňoval přitom už v únoru think tank European Council on Foreign Relations.

Vůči administrativě Donalda Trumpa se lídr Tiszy vyjadřuje opatrně. „Rádi bychom si udrželi velmi konstruktivní partnerství s americkou administrativou, protože USA jsou jednou z předních světových mocností a také důležitým hráčem v maďarské ekonomice. Doufám, že to bude plodný vztah,“ řekl krátce před volbami Magyar s tím, že je právo amerického prezidenta vybrat si, koho ve volbách podpoří. Šéf Bílého domu Donald Trump mohutně podpořil jeho soupeře Viktora Orbána.

„Myslím si, že den po volbách, nebo až budou výsledky konečné, budeme mít naprosto konsolidovaný a dobrý vztah,“ věří Magyar.

Tisza v programu slíbila, že zastaví odstoupení Maďarska od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Orbánova vláda oznámila odstoupení od ICC loni, platnosti krok definitivně nabyde až letos 2. června. Oficiálně byl tento krok zdůvodněn zatykačem ICC na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, Orbán však dal už dříve najevo, že by se postaral i o to, aby v případě návštěvy Maďarska na základě zatykače ICC nebyl zatčen ani ruský prezident Vladimir Putin.