PŘEHLEDNĚ: Jak fungují volby v Maďarsku a proč nahrávají Fideszu

Maďarský parlament, tedy Národní shromáždění (Országgyűlés), je hlavní zákonodárný orgán státu. Přijímá zákony a usnesení, včetně změn ústavy, a volí premiéra na návrh prezidenta.

Volby do parlamentu se konají v jednom kole. Den voleb v roce 2026 připadá na neděli 12. dubna.

Volební systém do Maďarského parlamentu kombinuje dva typy volby. Ze 199 poslanců je 106 voleno v jednomandátových obvodech (egyéni választókerület). V České republice je takto voleno do Senátu. V každém obvodě je jenom jeden vítěz. Stačí většina hlasů, aby vítěz sám získal celý obvod.

Zbylých 93 mandátů je voleno z národních listin (országos lista). Národní listiny odpovídají volbám do Poslanecké sněmovny v ČR. Voliči volí celou kandidátku, mandáty se přepočtem rozdělí mezi strany, které překročí volební klauzuli, tedy minimální procento získaných hlasů. Je stejné jako v ČR, tedy pět procent (koalice mají vyšší hranici). Oproti ČR je rozdíl v tom, že v Maďarsku nejsou preferenční hlasy pro změnu pořadí kandidátů. Hlasy se přepočítávají d’Hondtovou metodou, která se do roku 2021 používala i v českých volbách do Sněmovny.

Jednomandátové obvody zvýhodňují silné strany a reálně v Maďarsku trestají roztříštěnou opozici. To je ještě zvýrazněno tím, že „přebývající hlasy“ vítězů (töredékszavazatok) v jednomandátových obvodech jsou přičteny do voleb z národních listin. Jednoduše řečeno, od celkového počtu získaných hlasů vítězného kandidáta se odečte počet hlasů, který získal druhý kandidát, a to jsou hlasy „navíc“, které nebyly potřeba k vítězství. Ty se přičtou straně vítězného kandidáta v druhém typu voleb, ve volbách z národních listin.

Propadlé hlasy poražených kandidátů z jednomandátových obvodů se připočtou straně daného kandidáta do poměrné části volby sice všechny, ale to v praxi nevykompenzuje „zisk mandátu s bonusem“ pro vítěze.

Volič s bydlištěm v Maďarsku má standardně dva hlasy: (a) pro kandidáta v jednomandátovém obvodu a (b) pro stranickou listinu.

Občan bez bydliště v Maďarsku hlasuje pouze pro stranickou listinu. Zahraniční hlasování tak neovlivňuje důležitější jednomandátové obvody. Tento typ volby se týká početné skupiny etnických Maďarů v sousedních zemích, kteří se z historických důvodů ocitli mimo hranice Maďarska. V roce 2022 podle Reuters 94 procent těchto hlasů šlo Fideszu.

Specificky je upraven režim voličů z národnostních menšin. Občan zapsaný jako národnostní volič hlasuje pro kandidáta ve svém jednomandátovém obvodu a zároveň pro národnostní listinu. V Maďarsku žije 13 oficiálně uznaných menšin, kam patří např. Němci, Slováci nebo Romové.

Národnostní listiny nekandidují jako politické strany, ale jako listiny národnostních samospráv. Pro získání mandátu mají zvýhodněnou kvótu, nikoli běžnou pětiprocentní klauzuli. Pokud mandát nezískají, zastupuje je v parlamentu národnostní mluvčí (szószóló), který může vystupovat, ale nemůže volit a hlasovat.

V roce 2010 Fidesz v parlamentních volbách zvítězil natolik, že mohl přijmout novou ústavu (Alaptörvény). Reformu volebního systému z let 2011 až 2012 (a navazující volební procedurální úpravy) si tak navrhl „na míru“. Zrušeno bylo dřívějších 386 mandátů, zrušeny byly dvoukolové volby a přepsána byla i mapa obvodů. Současně Fidesz zavedl systém vítězných přebytků. Změna volebního zákona z roku 2020 dál ztížila situaci roztříštěné opozici, protože zpřísnila podmínky pro podání celostátní kandidátky.

Vládní blok tvoří od roku 2010 aliance Fidesz–KDNP, která je formálně koalicí dvou oddělených stran. V praxi jde o silně asymetrické partnerství: Fidesz Viktora Orbána je dominantní mocenská síla, zatímco KDNP funguje jako menší křesťanskodemokratický partner, který koalici dodává ideologické a personální zázemí.

KDNP je zkratka strany Kereszténydemokrata Néppárt, neboli Křesťanskodemokratické lidové strany, a její předseda Zsolt Semjén je v Orbánově kabinetu místopředsedou vlády a ministrem bez portfeje.