Článek
Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (International Dark-Sky Association, IDA) Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (asi 245 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
O světelném znečištění ve středu na brněnské hvězdárně (část osobně, další jsou z domova či ze svých vědeckých pracovišť připojeni online) diskutuje zhruba 80 účastníků z 19 státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak jej budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ uvedl Dusík.
Světelné znečištění se zvyšuje až o šest procent ročně, upozorňuje astronom
Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za 25 let vzrostlo světelné znečištění o polovinu.
„Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ uvedl Dusík.
Zdravotní rizika
Hartley doplnil, že u světelného smogu je až o 14 procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije 80 procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohroženi jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceny,“ poznamenal Hartley.
Britové potvrdili spojení mezi rakovinou a znečištěním ovzduší
Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek uvedl, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma“. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.
Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy o řešení otázky světelného znečištění,“ prohlásil Hartley.
Na světelné znečištění poprvé upozornili američtí astronomové v 60. letech minulého století.
Jedno z nejlepších míst na pozorování noční oblohy
„V tuzemsku se o něm mluví od roku 2001. Postupně jsou přijímána opatření k jeho omezení. Dosud ale nikdo – žádný stát – tuto problematiku neřešil s ostatními zeměmi. Přitom světlo se šíří i přes hranice. Proto je začlenění světelného znečištění do agendy českého předsednictví průlomové,“ zdůraznil astronom Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu při České astronomické společnosti a člen Meziresortní pracovní skupiny pro řešení světelného znečištění.
Příprava doporučení pro Evropskou komisi je podle Suchana, který je i tiskovým tajemníkem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, „zásadním průlomem v řešení této problematiky a velkým úspěchem České republiky“.