Zelenina na Marsu? Mladí čeští vědci představují speciální projekt

„Mars je nehostinné místo, kde mohou teploty dosáhnout až –130 °C. Atmosféra je velmi řídká a každá kapka vody má nesmírnou cenu. Naším cílem je získat nové poznatky o nekonvenčních způsobech pěstování rostlin a tím posunout úroveň stávající technologie blíž jejímu použití nejen pro kosmické mise. Pěstování rostlin v extrémních podmínkách najde uplatnění i na Zemi v oblastech, které už trpí či v budoucnu budou trpět nedostatkem vody,“ popsal Lukačevič.

Právě on řídí tým Marsonaut, tedy skupinu mladých vědců, kteří prošli náročným výběrem, do kterého se hlásili studenti vysokých škol z celé ČR.

Jan Lukačevič, který jinak působí v Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a spolupracuje i s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), si vybral do svého týmu bioložky Karolínu Pumprovou a Gabrielu Lotovou a IT specialisty Vladimíra Vaverku a Matyáše Černohouse.

„Přejeme si najít způsob, jak nejefektivněji pěstovat plodiny, které umožní člověku přežít. Populace rychle roste a zemědělské půdy i vody rychle ubývá. Proto si cením toho, že můžu být součástí projektu, jehož cílem je objevit nové možnosti v pěstování plodin a reagovat na aktuální vývoj zemědělství,“ dodala Karolína Pumprová, doktorandka na ČZU.

V laboratoři pražské univerzity se aplikuje takzvaná aeroponie, což je unikátní technologie pěstování plodin – oproti jiným zemědělským metodám nepotřebuje půdu a je schopna dosáhnout minimální spotřeby vody.

Umožňuje též lepší přístup ke kořenovým systémům rostlin, proto potřebuje mnohem méně živin.

Laboratoř je méně náročná na prostor, jelikož umožňuje rostliny umístit vertikálně a využít tak i stěny budoucí základny na Marsu, případně prostory v hustě obydlených aglomeracích, které trpí nedostatkem půdy.

„Aeroponie ještě není u nás příliš rozšířená. Troufám si říct, že náš výzkumný projekt je v tomto měřítku unikátní,“ podotkla Pumprová s tím, že v aeroponické simulaci se snaží opravdu co nejvěrněji přiblížit podmínkám, jaké na Marsu panují.

Cílem je pěstovat plodiny, které dodají budoucím astronautům potřebné živiny a zároveň spolu budou schopny existovat v laboratorních podmínkách. Každá plodina si žádá trochu jiný teplotní režim a během vegetačního cyklu jí vyhovuje odlišné osvětlení.

Jednou z vybraných rostlin je salát, jehož semínka jsou neobvyklého původu.

„Podařilo se nám získat speciální semínka z antarktické základny EDEN ISS, určená pro pěstování na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS),“ pochlubila se Pumprová.

Lukačevič připomněl, že Česko je v kosmickém výzkumu aktivní, ať už jde o přístroje pro mise ExoMars 2020, Solar Orbiter, ATHENA či JUICE, vyvíjené několika ústavy Akademie věd, nebo analýzu dat z různých významných misí, jako je NASA Cassini nebo Juno.

„Náš projekt je jen malým dílkem v obrovské skládačce. Ale s tím, jak se znovu rozbíhají vesmírné závody a plánuje se brzký návrat na Měsíc a následná cesta na Mars, je Marsonaut relevantnější každým dnem,“ poznamenal.

„Tento projekt nám umožní zapojit se do jedinečného výzkumu a pomůže nám otestovat nové technologie, které pak mohou být použity ve vesmíru,“ shrnul vedoucí katedry kvality a bezpečnosti potravin na ČZU Pavel Klouček.

Tým mladých „kolonizátorů“ bude během výzkumu navíc čelit i nejrůznějším zátěžovým testům a výzvám, například simulovanému výpadku energie způsobenému pro Mars typickou prachovou bouří, poruše zavlažovacího systému či problémům s řídicím a monitorovacím systémem laboratoře.

Projekt běžící od jara je součástí platformy #jetovtobě od společnosti Vodafone, která se snaží dávat mladým možnost vyzkoušet si potenciální práci budoucnosti. Mají při práci k dispozici i síť NB IoT, která umožňuje zapojení chytrých zařízení.