Článek
Destičky nápadně připomínají dvanáct bohů kráčejících podsvětím na reliéfu vytesaném do skály ve svatyni Yazilikaya dávno zaniklého chetitského města Chattušašu. Vědci nad nálezem kroutí hlavami.
Úlomky břidlice s reliéfy zachycující tajemné postavy mužů. Podle vědců nápadně připomínají reliéf s 12 bohy kráčejícími podsvětím z chetitské svatyně Yazilikaya
Reliéf se 12 bohy kráčejícími podsvětím z chetitské svatyně Yazilikaya. Nalézt jej lze v současném centrálním Turecku
„Nedává to smysl. Něco takového a u nás? Nevíme ani to, z jaké věci úlomky pocházejí. Je to matoucí. Snad nám laboratorní zkoumání prozradí více,“ sdělila Právu Ivana Vostrovská z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která výzkum vede.
Pronikli Chetité až na dnešní Moravu?
Úlomky se našly dvacet centimetrů pod povrchem v Bezejmenné chodbě jeskyně. Nepřehlédnutelné jsou na nich postavy mužů kráčejících v řadě pěkně za sebou s podivně vysokými čepicemi a s meči v rukou. Podobnost s reliéfem ze svatyně Yazilikaya je jasná.
Další shoda je v technickém provedení. Obrazce nejsou do břidlice vyryty. Jde o reliéfy. Jinými slovy je plocha v okolí obrazce zbroušena tak, že muži jako by vystupovali z kamene. Na období před naším letopočtem jde pro střední Evropu o řemeslně netradiční zpracování.
Mocné říše Chetitů a mykénských Řeků rozvrátilo dlouhé a ničivé sucho
Ve stejné hloubce jako střepy se našla i kvalitně vyrobená šipka z pazourku z doby bronzové. Časově to tedy do sebe zapadá, protože Chetité jsou doba bronzová. Navíc šipka je zaručeně z dovozu.
Pazourková šipka zhruba z doby bronzové ležela ve stejné hloubce jako tajemné úlomky, a to jen kousek od nich. Naznačuje to, že by mohly být ze stejného období.
„Musíme se podívat na to, zda na úlomcích nezbyl biologický materiál, který by nám napověděl, kdy dílo vzniklo,“ poznamenal archeolog Martin Golec, který bádá v jeskyních krasu.
Na vtip to nevypadá
A co kdyby šlo o geniální podvrh? Teoreticky se to prý nedá vyloučit, jenže - jeskyně je uzamčená a k místu nálezu se dostanou turisté jen na malou chvíli s průvodcem.
Ten, kdo by si chtěl z vědců vystřelit, by musel vědět, jak hluboko má úlomky uložit. Musel by to být tedy odborník. Kolegy by přitom zřejmě dávno na vtip upozornil. Navíc se ani krátce před zahájením výkopových prací v jeskyni nevědělo, kde přesně se sonda do podlahy chodby bude hloubit.
Nejstarší kresbě v ČR je 7000 let
Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR, z jehož popudu se výzkum konal, upozornil, že Kateřinskou jeskyní kráčely dějiny. V roce 2019 v ní vědci našli pozůstatky nejstarších kreseb na území Česka. Jde o abstraktní obrazce z čar a teček, tzv. epigrafiku, která vznikla před 7200 lety.
Bezejmenná chodba Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Na snímku výkop neboli sonda, kde se úlomky našly.
V jeskyni se našly doklady o jejím pravěkém osídlení. A ve středověku, tedy za časů Moravského markrabství, v ní byla penězokazecká dílna.
Bezesporu v ní hledali útočiště lidé již od časů pravěkých lovců.